str. 74
dově chyba přepisovatelova. Na str. 225.: »In questo tempo (totiž za Ottona) Alberto de nacion de Boemia flori. Guesto, in prima praganese veschovo, poi per revelacion di dio vignando a Panonia, batiza el primo re děli Ungari, zoe santo Stephano, con molti altri; dende luogo passando per Pollonia, e quelli in la fede confermando, e vignando in Brexa (!) e predicando li la fede, el f o cororiado de martirio in ľanno del Segnor 1045. — (Pak dále o Ottovi III.): in Saxonia retorna, e visitando lo luogo in Pollonia, doe santo Alberto martere repossava, abiando tollo el so brazo, a Roma el retorna...« (Potom na str. 226. čte se o bojích Jindřichových s »Boemia«, str. 233. o výpravě Lo-tarově proti »Boemi«, str. 234. znova o Boemia za Bedřicha II., str. 240. o válce mezi re de Ungaria a re de Bohemia (obšírně).
Dr. Fr. Krček (Lvov).
Kříže ve dřevě. Napsal jsem v Č. Lidu řadu článků (s obrázky), jak ve dřevě, v polenách, byly nalezeny otisky kříže, jak lid to vykládal za zázraky a učenci objasňují to přirozeně, vřezem kříže do kůry (mezní znamení), neb otisk křížů, zavěšených na stromě. Otázkou tou obíral se také Jesuita František Biedau (zemřel v Praze 1780, 25. března), v knížce »Problema: An crux duplicata Hungariae non absimilis in Boemia 16. Februarii anno 1745. prope Kuttenbergam repertae in stipite arboris cerasi, iuxta an praeter naturae ordinem eidem insertae fuerit, Pragae, 1745, 12°.« Uvažuje tu o dvojitém (uherském) kříži, nalezeném r. 1745 dne 16. února u Kutné Hory v rozštípnutém kmeni třešňovém. Obrázek kříže toho, podnes zachovaného, otiskl jsem v Č. Lidu se statí z knížky J. Devotyho o témž kříži. Č. Zíbrt.
Jak mluví práce řemeslníků. (Doplněk st. 46.) Švec: Chleba, sejra nechci, tak říkají ševci! Krejčí: Kdyby byl! Kdyby byl, kdyby byl! Truhlář: Vem si ho! Vem si ho, vem si ho! Tkadlec naříká: Kontribuci dám, nic nevydělám, zuk, zuk, zuk! Tištěnou sbírku Havlíčkových epigrarmi moje matka neznala.
Frant. Rezková.
Kováříček. (Dětská hra.) Dítěti poklepává se lehýnce pěstí na patu a při tom říká se: »Kovej, kovejj kováříčku! okovej mně tu nožičku. Na svatého Víta, dám ti pytel žita; na svatého Vavřince, dám ti věrtel pšenice, a na svatou Barboru dáme ti strych bramborů. Bude-li to málo, přidáme ti pastýřovo stádo; (Bude-li to málo, přijď si zítra ráno.) bude-li to maličko, přidáme ti vajíčko.« (Nevězice.) V. Karásek.
Jak se jezdí. Dítě posadí se na kolena a říká se: Takhle jedou páni do Prahy (dítětem se zlehka potřásá). Takhle jedou sediaci do Moravy! (Dítětem hodně se vyhupuje.) (Kostelec nad Vit.)
Jos. Šimeček.
|
|
