Starodávná brusírna kamenů. V Železnici u Jičína bývaly tři zábojny na tlačení lněného oleje, vodou poháněné. V místě, kde stávala jedna z nich, říká se »na Zábojně« nebo »u Záboje«, ale starší pojmenování, které také dosud se zde pamatuje, bylo »u Šlejíerny«. V katastru železničkám z r. 1785 uvádí se v témž položení mlejn Šlejferský a rybník Šlejferna. Lid si vypravuje, že tam kdysi »šlejfovali« (brousili) kameny pro české panovníky. Snad je na tom něco pravdy. V okolních polích a lesích od Kumburku přes. Bradlec, Tábor a Kozlov ke Kozákovu nachází se totiž dosti pěkných druhů křemenů, které se brousí a jako polodrahokamy prodávají. Před časem byl potok, kde stávala šlejferna, upravován a tu nalezeno prý zde několik vybroušených kaménků. Později však nalezl zde p. ředitel Šťastný, horlivý sběratel kamenů a zkamenělin, dva kousky vybroušeného křemene. Jisto jest, že bývaly v Podkrkonoší již za dávných dob polodrahokamy pilně sbírány, že přicházeli sem i Vlachové, aby těžili z těchto bohatých nalezišť a že kameny byly i broušeny k dosažení lepšího vzhledu a větší ceny. Dnes dalo by se snad v celém kraji zjistiti dle pojmenování pozemků, obydlí, dle různých zápisů a pod., kde brusírny takové stávaly. Pozaiá-vánie z toho také, jak případná jsou pojmenování pozemků a jak důležité jest jména tato zapisovati, aby neupadla v zapomenutí.