str. 76
Ptačí řeč. Strnad. V zimě, kdy se priživuje v statku: Sedlák strejc! sedlák strejc! V létě, kdy zrní všude dost: Sedlák se syrovátkou u zdi! Vrabec volá na lenivé žáky: Čti lip! čti lip! Vlašťovička, Na Slovensku dítky zpěv vlašťoviček nápodobily (vyprávěl mi dítěti dráteník Ondrej): Čo robíte? Čo robíte? Vrtáme vrtáme.« »Nevŕtaj, nevŕtaj, rozštípíš!« Křepelka volá v červenci žence do pole: Pojďte žít! pojďte žít! dostanete pět peněz! pět peněz! Vrána letíc v zimě přes hnůj pochvaluje si: »Koláč! koláč!« V létě opovrhuje: »Smrad! smrad!« Kos: »Pepíku, Pepíku! Oo pak dělá Lídia? Sedla si za kamna, pláče, že je bída.« (Kostelec n. Vit.) .Jos. Máša.
Hry s knoflíky. Hoši počítají si knoflíky u vesty neb u kabátu: Koupil, dostal, ukrad; co zbude naposled, takými způsobem pomůže si hoch ke knoflíkům. — Hoši počítají knoflíky: Trh, máslo,, lůj, tento knoflík bude můj. Shodne-li se počet stop s knoflíky, vyhrál poslední knoflík počítající. — Z bláta do louže. Hoch uchytí druhého za knoflík a táže se: Trh, nebo lůj? Ěekne-li oslovený trh, utrhne si první knoflík, řekne-li lůj, odvětí: Tenhle knoflík můj! a utrhne si ho také. (Předbořice.)
M. Hroch.
Abeceda (počáteční písmena). Adam, beran cepy dělal Eva fíky gedla (jedla) had ji káral. Lampa malá nosí oheň, pták rozsívá semeno-. Ten Urban vaši zlámal žerď. (Kovářov.) . Jiroušek.
Abeceda. A B C D kocka přede kocourovi na kalhoty; kocour přídě, všecky bije: jednu hodí pod lavici, druhá leží na sednici. A B O D kočka přede, kocour motá, pes počítá za komínem. A B C D kočka přede, kocour motá, co namotá, to propije: domů přídě, kočku bije. (Jickovice.) F. Habart.
Zvonění. Zvoní-li se při pohřbu nebo hrana jedním toliko zvonem, říká se: Šup tam s ním, šup tam s ním! Zvoní-li se všemi zvony: Pole, role, louky, důmmm! (Sobědraž.) K. Beneš.
— V Jindř. Hradci vyzvánějí hrany boháči: Pole louky, lesy, dům! Nezámožnému: Malej domek, malej domek. Chuďasovi běduje umíráček: Nemá nic, nemá nic, z Nemanic!
Frant. Rezková.
Mlatci: Ve dva: Jsme dvá, jsme dvá. Ve tři: Pomalu, pomalu. V šesti: Táta loupá fíky! (Žďákov.) J. Souhrada.)
Vzdechy po ženichovi. Milý Bože, dej mi muže, třebas byl jen kost a kůže, na hlaviště čepičiště, jen když bude člověčiště! Ach můj Bože, kéž mám muže! Kdyby kouřil, kdyby šňupal, kdyby pil, kdyby mě bil, jen kdyby byl! (Jindř. Hradec.)
Frant. Rezková.
|
|
