Předchozí 0083 Následující
str. 80
potýkati, vedl. Jakož tak i Kristián, kníže v Anhaltu, jak v času války, tak pokoje, zběhlý, při mustrunku (šikování, přehlídka) chvalitebné nařízení učiniti ráčil, aby knechti (vojáci) sobě brady štucovati dali. A jakž dotčený doktor Camerarius oznamuje, že takové brady svůj začátek času pokoje odtud vzaly: Když léta Páně 1460 Philipus Bonus (Filip Dobrý), kníže bor-gundské, v těžké nemoci postaven byl, tak že mu z ní lékaři jinače pomoci nemohli, leč by sobě všecky vlasy na hlavě i na bradě, kteréž se tehdáž obdýlné nosily, oholiti dal. Pro kterýžto tak neobyčejný způsob, aby od jiných v posměch a pomluvu vzat nebyl, učinil takové vyřčení, aby sobě všichni jeho dvořané na týž den, týmž způsobem hlavy a brady ostříhati dali. Z toho doposavad brady dvorské, an se odtud také burgundské brady jmenovati mohou, v užívání zůstávají. Kteréž poněkud ozdobnější a jinačejší vážnosti jsou, nežli ten, ježto docela všecek oholený jest. Nebo z takového nezpůsobu, jakž Athenaeus píše, zlý skutek, jako za návěští, se soudí!«    Č. Zíbrt.
Dělat kačeny, kachny. Paní Jarmila iSkřivánková-Šimer-ková popisuje v čísle 1. dětskou hru na Plzeňsku »dělati lišky, plisky, misky, potápky« a táže se, kdo zná jinde podobné názvy. Na Litomiyšlsku chlapci podobně prudce a hodně znízka vrhají na hladinu vodní ploské kamínky a říkají, volajíce kamaráda ke hře: »Pojď, budeme dělat kačeny!« Kolikrát se kamínek od hladiny odrazil, tolik udělal »kačen« nebo »kachen«    Fr. Páta.

Korenda. (Dotaz str. 48: J. Vraštil). Slepičí puška, slepičí trepek, říkají v Jindř. Hradci o tom, kdo nedovede nic snilěeti. Treperenda, která mluví, jako by otruby sypal.

    Frant. Rezková.

Jak mluví práce řemeslníků. Starý můj otec, vyučený tkadlec, říkával o 'tkalcích, že při práci říkají: »ZĹk, zik, špatnej vejdělek«, napodobíce házení člunkem a pohyb stavu. Ku-renda, co značit »Běžel jako s kurendou«, říkává se v jižních Cechách a Moravě, (na Telecku), o člověku, jenž zvěděv nějakou novinu, honem s ní běží, by ji dále sdělil. Kurenda, kurrenda, tolik jako úřední oběžník, psaná zpráva, úřední, sdělovaná poslem po osobách, jichž se týče (z latinského currere, běžeti.) Z mudrosloví lidového. Na Telecku (Morava) říká se o hubeném: Tłustej jako kŕmenej šindel. Páře-li se brzo po krejčím, říkají si stehy: »Drž, bratře, drž! Pustíš-li, pustím také.«

    Jos. Brož.

Vydání a náklad naklad. Jan Svátek, Praha. — Za redakci vťtfii úřadům odpovídá
Jan Svátek. — Otiskování článků dovo'eno pouze se svolením nakladatelství. —
Patisk stihá se ssoudnř. — Tiskem Dra Ed. Grégra a syna, Praha.

Předchozí   Následující