Kaději již končím. Slyším výčitky, že kazím těmito pověrami štědrovečerními štěstí a veselí vánoční. Pověra — pověra! Srov. Nár. Listy 1909, č. 354.

Teplým vánocům a přátelskému koláči nikdy se neraduj. Visí-li o vánocích led na vrbách, budeš moci o velkonocích ratolestí nařezati.

Padne~li v noci před Božím hodem sníh, hojně chmel se urodí.

.0 vánocích mokro žádnému osení neškodí, tím škodlivější jest ale po vánocích.

Pověje-li o půlnoční vítr od slunce východu, mříti bude dobytek ze plodu. Pověje-li vítr od západu, králové, páni nemocní budou; je-li vítr s strany půlnoční, bude rok plemenný a úrodný. Je-li vítr od poledne (jihu), přijdou nemoci, neřesti bídné.

Jsoti-H vánoce v čas nedělní, budem míti teplý čas zimní.

Je-li vítr v dni vánoční, stromové ovocní budou nesní.

Padnou-li vánoce, když přibývá měsíce, bude dobrý rok; čím blíž měsíce, tím dobra více.

Na Moravě (Horácko) plíží se tajně dívky obnažené na humence stodol, kdežto pokleknuvše praví: »S toho humna nevstanu, až znamení dostanu; s které strany vítr fouká, odtud se můj milý .kouká!«

Drobty, jež na Štědrý večer po večeři zbyly, rozhází selka po stodole, myším s doložením: »Myši, drobty ty si snězte a obilí na pokoji nechte!« Zapiští-H někd© při těch slovech myš, myši se příští rok neurodí.

Před východem slunce chodívají hospodáři v košili na zahradu a volají: »Kde se můj hlas rozejde všady ovoce bude!« Zakokrhá-li kohout při tom, bude ovoce »habaděj« (dost).

Na Štědrý večer otvírají děvčata okno a dívajíce se na blízký bor, zpěvně prorokují: »Zelený les, pavez ty mně pes, kde můj milý u večeře dnes!« Oz,ve-li se pes na blízku, dositane děvče manžela z otčiny; v dálce-li štěká pes, dostane se z domova. Svítí-li měsíc při tom, urodí se pšenice na svatební koláč. Je-li měsíc pod mrakem, zlé znamení, neúroda obilí!

Boží hod vánoční. Bude-li v pondělí boží narození, čas zimní ne teplý bude, ne studený, podletí mírné, leto bude větrné. Pcdzim dobrý přinese vína mnoho, však včelaři při medu neuzří toho1.