Předchozí 0141 Následující
str. 138

nastojte, co činiti nevěda (přistrojíme z tebe medvěda), o mudrci a lití zrádcové, (taky ňáký žráčové), jsou nehodní a lživí králové, (ty jsi jeden), svou čest a víru jsou, zrušili, (taky některé zadusili), ,když jsou se nedostavili, (meľs je tu, proč's je pouštěl?) Ach, což jsme ito učinili, (»vidíš, jak tě to mrzí), že jsme je pryč propustili, (chyť je, nejsou daleko!), neb mohli.být všichni pobiti, (i ity s tvou vepřovou, sítí). Ach nastojte, což činiti?, (jak já tě učiním!). Slotihové, vám poroučíme, (žeňte ovce na žita!), a přísně příkazujesme, (žádnou neztraťte!), byste v těch betlémských krajinách (hrncových: V Ledenicích jest odedávna mnoho hrnčířů, hrncová krajina, rozkopané 'pastviště, kde se hlína kopá.),v horních a dolních rovinách, (v těch hrachové jeh struhách: též místní vtip, hrachová strouha u Ledenic), všecky dítky zmordovali, (tvoje napřed), což jich tam najdete kolik, (1, 2, 3, 4, žádné.) Mezi nimi též nového, (taky něco starého), zabijem i krále toho, (nezabiješ!), my vždy králem zůstaneme, (nezůistaneš!)1, věčně -Kralovat budeme, (nebudeš!) Herodes usedne.

Čert mluví rychle, stále se točí při samé zemi: Já ti budu, já si budu! Já jim budu! Už jsem celý sivět «vandroval, všechno jsem v něm vyšpehoval, všechno se mi spoře daří, jak ti mladí, tak ti staří. Vždycky jde po mně pružina, nemine ani jedna hodina, všichni se tak ke mně mají, mou vůli vykonávají. Lezou ke mně jafco rajci (raci), chytají se jako ptajci, ste, ste ptajci, utrhajci, moh' bych vás mnoho spočísti, kteří lezou po mé vůli, přes mou vůli a jest mně zde mamo, xnarno mluviti, moh' by mě někdo vyposlechnouti.

Druhý čert: Moch, Moch! 1. čert: Zdá se mi, že tu mám někoho z mého cechu 1 2. Máš, máš. 1. Snad se něco nového od něho doslechnu? 2. Doslechneš, doslechneš. 1. Kriehcum, bratře ra-dášku, přišel jsi sem na; procházku1? 2. Přišel, přišel. 1. Bylo ti horko v pekle? 2. Bylo, bylo. 1. Ty se tu chladíš na tom světě? 2. Chladím, chladím. 1. Polez, Danku, polez z chládku! Daněk přileze ode dveří a teď se tu točí spolu. 1. Danku, militi turtiše! Pan luciper, kníže naše, onť mě sem na šipehy poslal, abych něco vyšpehoval, co se na světě dělá. Snad tys to ta stará baba nesmělá, že se narodilo dítě, pojď, bratře, zabijem ho hbitě. Kde by se to dítě bylo narodilo, že se nám nedávno zjevilo? Pojď, bratře, pojď podíváme se na 'něho! Strká joden do druhého, žádný nechce napřed.

1. čert: Jak je tam ten Míchal (archanděl), co nás z nebe vypíchal. 2. čert: Šak já ho zalouštím, až všech lidí ve světě střeštím. (Anděl švihne prutem ležáka (2. čerta) a ten padne, a naříká): Ohi, ohi, anděl mi přerazil obě nohy. Jak jsem se na


Předchozí   Následující