Předchozí 0142 Následující
str. 139

to dítě nakouk, hned mě anděl obě nohy přetlouk. 1. čert: Bodejž do tě 300 fleků, kterak já tě do toho pekla dovleku. (Vleče raněného pryč, při čemž mu obyčejně pastýři pomáhají a buď oknem do sněhu vyhodí, nebo co jiného k smíchu s ním provádějí.)

Anděl k Josefovi: Poslyš, Josefe milý, nemeškej hned tuto chvíli odtud se 'pryč odebrati! Vem dítě i jeho máti, jdi s ním do Egypta, neb se Herodes pilně ptá. Moh' by dítě to zabíti, můžeš tomu tak ujíti.

Josef ik Marii: O, Maria ušlechtilá, slyšel jsem hlas od anděla, který nám velí ipryě ujíti, musíme se k tomu míti.

Maria: Ach, Bože, což to nového, přišlo nám "jest přesmutného! Já hned nevím, kudy z města, přišla na mě smutná cesta.

Josef: Vzhůru, Maria, vzhůru, pospěšme, s dlouhým bytem se zde netěšme; neb Herodes kázal naše dítě zabíti, můžeme pryč ujíti. Do Egypta půjdeme, toho neštěstí ujdeme.

Maria: Až já napřed plenky svážu a děťátko ovážu, aby na cestě nezmrzlo ani nezahynulo. Potom do brašny vložím a na tebe položím.

Josef: Bá hle! Ohnul bych já sobě ramena svá, ale neponesu se tak sprostě s ním, ale pěkně ho do brašny vsadím, neb kdyby lidé o něm zvěděli, o něm by hned pověděli. Zrádce mstiví mnoho svedou, člověka až na smrt přivedou; pročež 'my ae pobereme, vás zde Bohu poroučíme. Dejž Bxih, abychom zdrávi byli a přesrok se všichni ve zdraví shledali, pročež tedy zazpívejme, všem pánům vašnostům, dobrou noc vinšujeme.

Zpívá celý personál i celá hospoda vesele: Veselme se všichni nyní neb naše spasení, panna porodila čistá Pána Jezu Krista. Dejž ať ti betlémský králi velicí i malí zde ji na věky chválíme, neb to dobře víme, zpívejme mu. vesele, neb máme Spasitele, Maria jej porodila, že se pro nás narodil, i se taky ponížil, aby nás vykoupil.

Uroň: Jenž šlechetné a vzácné poctivosti páni a paní, doufáme, že nám za zlé míti nebudou, nýbrž tuto starodávní památku od nás laskavě přijmou! —

Obecenstvo i herci se rozcházejí, ovšem za nezbytného troubení a práskání pastýřů, skotačení čertů a smíchu mládeže. Ráno však Uroň, hned po »úsvitě« (ranní mše) obchází hospody i lepší domy soukromé, -aby tu vyjednal nová představení. Hraje se až do Tří králů, a to nejen v Ledenicích, ale i v sousedních vsích i městečkách, kam Ledeničtí jsou zváni a všude s radostí vítáni, —


Předchozí   Následující