menánu píseň sborovou, prostonárodní, známou svatební. Nej-častěji se opakují tyto: »Už, už, už, Honzíček je muž«, dále: »Za to já tě, můj Jozífku, prosím, udělej mi, co já ráda nosím, udělej mi peknej bíle j košík, aby v něm byl modrookej hošík«. Nebo: »Kdo nechce pivo píti, nemá na světě býti«. Nebo: »Že žádný nevíte, co já mám nejradši, že žádný nevíte, co já mám rád«.

Jistě sborem také se zpívala následující napodobenina známé písně náboženské: šel jest Pámbů, šel do ráje, Adam za ním, poklekaje. Když js-ou k ráji přicházeli, řekl Pámbů Adamovi: »Ze všech stromů požívejte, jenom jeden zanechejte: ten, co stojí vprostřed ráji, bílým kvítkem :pro'kvatalý.« Udělal se ďábel hadem a to předivným způsobem. Utrh jabko do své ruce, dal ho Evě v její ruce. Eva dala Adamovi, jakožto svýnrn manželovi:- »Drž, Adame, jez to jabko, což je z něho velmi sladko.« Jak se v Ráji prohřešili, ven z Ráje vyhnáni byli. Dal jim Pámbů po motyce: »Jděte kopat do1 vinice.« Než se chleba dokopali, do vůle se naplakali. Protož vy noví manželé, z toho vemte příklad sobě. Plňte Boží přikázání, Pánabů vám dá požehnání. Po této pak smrti časné přijme vás do slávy věčné, kdež bývá v Trojici slaven,, bude až na věky — Amen.

Tak za zípěvu a žertu plynul čas. Zápisky Losový nic nepraví o zvláštních nějakých zvycích, jako vykupování věnečku, vyplácení nevěsty, mostu a j. Pouze má zaznamenány dvě sbírky a příslušné řeči k nim. Obě jsou známy sice z Erbena, ale poslyšme přece tyto jejich varianty: Řeč kuchařce. Paní kuchařka z kuchyně skládá ;k vám žádost uctivě, abyste se k ní naklonili a jí dárek udělili,, by ona svá bílá roucha, ušpiněná od čapou cha, zase mohla vyčistiti a vám ochotně sloužiti nejen dnes, ale každý den, komu se bude líbit jen. Při tom všem vinšuje krátce: abyste v této její práce všechněch jídel užívali, stálé zdraví nabývali a dočkali se toho, vy i my, až tady bude strojit krtiny. Vivat!

Pak starosvat postavil na stůl mísu s vodou a měl »Éeč myčkám«: Vysoce vážení páni hosti! Žádám se vší svou uctivostí, když jste při této tabuli s bázní Boží v dobré vůli pokrm jedli, nápoj pili, byste si teď ruce myli v této křišťálové vodě,, nebude jim to ke škodě, nýbrž k čistotě, zdraví, jak učí obyčej starý. My pak, vaše služebnice, vše dobré vám přejíce, prosíme, byste u nás vděčně přijali tuto službu zde společně a na. důkaz té vděčnosti ukázali se v štědrosti. Každý dva neb tři dvacet-níčky hodili do té vodičky; obzvláště .panny družičky, neb jejich outlé ručičky patřebnjorui to nejvíce, aby vždycky štědré byly, mládencům se zalíbily. Když tak všichni štědrými budou, chcem