Muzikanti o masopustním úterku a čert.

Od Vysokého Chlumce severně, asi půl hod. cesty, v lese Svato-mareekém, jest o samotě ínyslivna. Též se říká v těch místech na Poušti, nebo podle mluvy lesních úředníků z panství »Markův revír«. Když po prvé tuto myslivnu spatříš, poznáš hned, že nebyla k nynějšímu účelu stavěna. Její vzhled ještě nyní ukazuje podobu kaple, která tu také stávala před mnoha lety. Lidé z okolních osad chodívali v tato místa na pouť jednou v roce miodlit se k s v. Marku na Poušti. Putovali tam zvláště lidé, které mořila můra. Svatý Marek pomáhal od můry moření a byl mocný "ochránce těch, kteří ho za pomocníka volali. Z nedalekých Po-ěepic přisluhoval velebný pán a přišlo procesí. Bývaly u Sv. Marka hlučné pouti; zvláště sešlo se mnoho mladého lidu. Leč nepřízní času zrušen jest tento* stánek někdy ke konci osmnáctého století. Některé obrazy byly prý přeneseny do Počepic do kostela. Socha sv. Marka zašantročena někam, neví se kam. Jednání takové lid nelibě nesl a nemohlo zůstati bea trestu. Přišla velká sucha a nastaly neúrody několik let. Po nějakém čase bylo slyšeti, že v lesích u sv. Marka straší...

V Počepicích bývali odedávna dobří muzikanti, a tak není divu, že byli již tehda od okolních šenkýřů zváni třeba dosti daleko. Hrávali také v těch časech u Sv. Jana, osadě asi půl druhé hodiny cesty od Počepic vzdálené. Jednou tam hráli o masop-ustním outerku. V ten den se muzika musí zkoněitř dříve, protože po půlnoci jest již postní čas a bylo^ by hříchem tancovati přes půlnoc. Tanec po půlnoci si může dovoliti jenom bratr se sestrou. Za takovým: párkem viděti jest tancujícího anděla, ale za jinými tancuje čert. Kdo by ho chtěl viděti na vlastní oči, musí si k tomu cíli opatřiti kousek prkna, ve kterém je díra od suku, a. to prkno musí býti přineseno ze hřbitova, z vykopané rakve. Tou dírou od toho vypadlého suku se musí dívati.

Protože muzikanti Poěepičtí byli samí řádní lidé, a o tanec po půlnoci také nikdo nestál, ačkoliv u Sv. Jana tančívá-vali až do dne bílého, skončila se zábava dosti časně, a muzikanti se ubírali vesele domů. Cestou si hráli, aby jim nebylo smutno.

A tu, když byli v těch končinách naproti Svatomareckéniu revíru, uslyšeli, když přestali hráti, klarinetistu pískati na klarinet zrovna v těch lesích, kde stojí myslivna u Sv. Marka na