jámy spadl i s houslemi. S úděsem zpozoroval, že tu má nevítaného společníka v chyceném vlku, jenž na ustrašeného souseda cenil strašlivé tesáky. Podroušený muzikanti ihned vystřízlivěl. A nevida, jakým způsobem upoutati pozornost vlkovu, nasadil si housličky pod bradu a začal hráti. Vlk poslouchal, usednuv na osas, a bylo záhy zřejmo, že se mu hudba líbí. Také muzikantovi sei polevilo u srdce, neboť třebaže bylo do rána ještě daleko, rozhodl se učiniti vše, aby hnou zachránil život. Netrvalo však dlouho a praskla mu první struna. O něco později druhá, pak, běda, třetí! A s ú'bytjkem každé struny melodie houslistova stávala se jednotvárnější a vlk neklidnější. Ubožák muzikant vzjval v duchu svého patrona, aby mu alespoň poslední strunu zachoval neporušenu, předpokládaje, že prasknutím zbývající struny byl by osud rozhodnut.

Moravské Slovácko. Klub československých turistů (odbor Praha) pořádal přednášku dne 11. prosince 1925 ve velkém sále Slovanského ostrova min. rady Karla Dvořáka: »Moravské S'o-vácko«, jež vedle věcného vystižení rozsáhlé látky národopisné znázornilo 160 diapositivů v přirozených barvách, obrazy kolorovanými a filmem »Lanžhotské hody«, rušný život na Moravském Slovácku. Zachoval si tento kraj (neuzavíraje se při tom pokroku doby) v tak mnohém svůj lidový svéráa: staré zvyky a obyčeje, malebné kroje, vzácné výšivky, malůvky na zdech příbytků a písně i itance ise svéráznou hudbou. Oblíbený přednášeč výborný znalec kraje a lidu slováckého, náš vážený spolupracovník, přesvědčil přehojné poslucháčstvo, jaké poklady národopisné pro národ dochovalo Moravské Slovácko. Poutavý výklad, osvěžený laškoivným humorem, roztomilým přednesem, byl uvítán s netušeným nadšením. Dvouhodinoivápřednáška nemohla obsáhnouti veškerou rozmanitost, kterou oplývá tento v ohledu národopisném tak zajímavý kout naší vlasti, avšak vystihl nejvýznačnější zvláštnosti kraje i lidu s použitím všech možností, které dnes fotografické umění poskytuje: mžikových snímků ručně kolorovaných pro rušné scény, novéhoí způsobu fotografie