Tam, kde ještě před 30, 40 lety pyšnila se děvčata červenými punčochami v černých nebo vyšívaných střevících, širokými odstávanými sukněmi se širokými pentlemi, vyšívanými živůtky, silnými copy na zádeoh atd., v téže chalupě dnes uvidíte děvčata v punčochách nejmodernějších barev, v úzkých, krátkých suikíních, v »kazaku« a v mikádu. Že místo národních písní ozývá se z jejich úst nejnovější »hašlerka«, rozumí se samo. Ä ne-urnějí-li dosud dobře shimmy, či foxtrott, doučí se nm určitě v nejbližší taneční sezóně.

I ve způsobu vyjadřování nastupuje nezadržitelná »móda« a snaha po asimilaci velkoměstské. Venkované, hlavně mládež, střeží se v hovoru domáckých slov, stydí se za ně, bojíce se výsměchu.

Nu, a je tu hlavně škola, která užívajíc jen spisovné mluvy, spisovné mluvě mládež učí, zamítajíc tvary dialektické.

Tedy škola, pak noviny a každá jiná četba vůbec, styk s úřady a vítězný postup »nového života« jsou »nepřáteli« nářečí ...

A jako bývalé kroje znáti budou »noví lidé« jen z ukázek musejních, národní písně jen ze sbírek různých (Erbenových, Sušilových, Bartošových), z »Českého Lidu« atd., tak i o bývalé různosti a barvitosti nářečí dovídati se budou z knih, z dialektologii, které ještě zachytily, co se pro památku dalo zachytit.

@

Zamyslíme-li se pak hlouběji nad těmito zjevy, vidíme, že i s nimi mizí kus našeho bývalého, krásného a při tom rozmanitého života národního. Vzniká tím v pozorovateli jakýsi, těžko vylíčitelný pocit — snad trochu podivínský...

Jel jsem o prázdninách po několika létech krajinou známou, milou. Na místech, kde vinula se dříve bublavá říčka v rozmanitých zákrutech a oklikách, vroubených zelení stromů a křovin, plných ptactva, objevilo se překvapeným zrakům mým pěkné, podle pravidel vyměřené a pevně vystavěné, ale při tom přece jen holé a jednotvárné koryto, které má krajinu chránit před hrůzami povodní a záplav... Begulace říčky vznikla jistě z nutnosti, ale — poesie a krása oněch luk i celé krajiny zmizela ...

Z literatury sem hledící uvádím: 1. Josef Jireček: Podřečí vých. Cech. Čas. Č. Mus. 1863, str. 323—45. 2. Josef Kouble: Podřečí sev. Čech. Čas. Ö. Mus. 1864, str. 44—57. 3. AI. V. Šembera: Základové dialektologie československé. Ve Vídni 1864. 4. Dr. Jan Jakubec: K názvosloví našeho dialektu (autor je rodilý