Předchozí 0203 Následující
str. 250

ten džbánek koupil za 100 zl. prešp. král."notář Richter! Tento Eichter byl jako chlapec na slovenčině n mne v Zemansk. Podhradí. Někdy ho navštívím, a poprosím ho o fotografii toho džbánkii. Rád bych byl, kdyby se aspoň obraz jeho dostal do »Česk. Lidu«. Teď lituji, že sem ho minulého léta neodkreslil.

V Pezinku (Bažin), 17. 10. 1914. Právě čtu v slov. »Národ. "Novinách«, že Jste slavil své Abrahámoviny, z kteréžto příležitosti vyslovuji Vám i já, od Vás o 29 roků starší, své nejsrdečnější blahopřání: aby Vás Bůh ještě mnoho, velmi mnoho roků při dobrém zdraví zdržoval, a Vaše mnohé práce nejhojnějším zdarem korunoval. Svou úžasnou pilností a důkladností, vystavil Jste si Sám v národě pomník trvalejší od kovu. Těším se tomu velice, že jsem měl příležitost Vás, Slovutný Pane, r. 1896. osobně poznati, když Jste mi v museu ukazoval převzácné rukopisy české. Do Vaší velevzácné přízni poručený, znamenám se jiiko Vaší Slovutnosti nejoddanější ctitel Jos. L. Holuby.

Větrné mlýny v zemích československých.

1. Názorné náčrtky mlýnové soustavy, všeobecné dějiny a popis větráků v knize Neumannově 1864.

Bedřich Neumann vydal knihu: Die Windmühlen, Ihr Bau und ihre Berechnung mit Beschreibung- u. Zeichnungen brauchbarer Anlage für Zwecke der Müllerei und Wasserförderung mit Pumpen und Wurf rädern, Weimar, 1864, 8°, str. (10), 144. Atlas obsahuje 22 tabulky foliové se 137 výkresy. Obšírné dějiny větráků: Byly prý vynalezeny na východě a za křižáckých výprav zprávy o nich přišly do Evropy, kde byly napodobeny. Jiní (Němci) vyhlašují Němce za vynálezce (?). Doklady pro větráky ve Francii jsou z r. 1105. Před r. 1143 znali je Angličané. Pro Iíalii jsou doklady ze století 14. v Benátkách. Roku 1393 postavili větrák ve Špýru v Němcích. Proslulé hollandské mlýny sestavil prý umělec flanderský r. 1650. Obšírně Neumann popisuje, jak theorie větráků byla zdokonalována (Parent, Pitot, Belidor, Bernoulli, Maclaurin, d'Alembert, Euler, Lambert, Lalof, Smeaton, Boirdla, öoiulomb, Onoelet, Weisbach, Darand, Burg, Schrader, Wiebe, Zernikow, Lacolonge atd. atd.). Rozsáhlá lite ratura uvedena na str. 127 ad. Srv. Jaroslav Karas, Historický vývoj mlynářství, Praha, 1919 (více v dalším článku Stoklasově).

    Č. Zíbrt.

Předchozí   Následující