roty pokoutné posluhoval, jakž na figuře napřed položené a vlastně vyrejsované spatříno býti muože.

Ten predykant na Předměstí vídeňském, v místě podezřelém, kdežto obyčejně všelijaká lotrovina a chasa lehkomyslná a nevážná se přechovává, Leymgruben, jinak, na Hliníku, dva-mecítmého (22.) dne měsíce března, od práva císařského, s spolu s ženou svou Kateřinu, vzat jest, jménem Maximilian Biber, rodem z Hally Švábské, člověk při letech, Svobodného uměuí

Staročeské vyobrazeni loutky r. 1588. Titulní list knížky Podivná monstrance.

mistr, a ten od Pavla Ebéra a Jiříka Maiora před 24. lety v Wi~ temberce ipo luteriansku jest ordinován. Přiznává se k Konfessí aušpurské, jakož pak od jiných čtyř predykantův z Korytan, totižto Jana Goklera v Bleyberku, Kašpara Šopfera v Kremš-pruku, Jakuba Gráblera v Kreychwangu a Kašpara Sokrusa v Weysaku, psané svědectví na to má.

Mezi jinými harapáty jeho nalezen jest dotčený tatrmánek, z rozličných barev zšitý, maje na hlavě saský klobouček neb čepičku, bez uší, s voskovým nosem, levou rukou bok sobě podpírá a pravou vzhůru vytahuje, jakoby vejskalo neb kázalo. Ga-lioty má široké v spůsob měšce, aby se mohly ztahovati a roz-