Květná neděle. Je-li nečas na květnou neděli, věz, že to není dobré znamení.

Zelený čtvrtek. Hrách na zelený čtvrtek setý dobře se povede.

Velký pátek. V noci z pátku na Bílou sobotu běhají lidé o půlnoci v košilích po zahradách, křičíce: »Važte se stromy! Vázat-li se nebudete, posekáme vás.« Při tom obvážou každý strom povříslem, aby hojně kvetl a hojného ovoce nesl. »Na veliký pátek mete se nazpátek.« t. j. ode dvéří nahoru ku stolu, siiieti se pak seberou a vyhodí se někomu na dvůr, s čímž i všecka neřest ze stavení tam se přestěhuje.

Velikonoc. Na Velikonoc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho budem míti. Bude-li toho dne jasno, laciné budem mít máslo. Velkonoce, velkonoce, kde jste tak dlouho byly? U stu dánky ruce, nohy myly. Panímámo krásná, dejte lžičku másla: bude-li to maličko, přidejte nám vajíčko; bude-li to ještě míň, přidejte nám starý kmín.

Na škatuli hra jarní. Ke hře vyvolí se čtyři stromy, lepší ale hodí se stavení malé čtyrrohé, aby jenom na. dva rohy viděti bylo. Z hráčův čtyři »rohové« ruku na svůj »cíl, cín« si položí a pátý škatulář běhá okolo volaje: »Hejbejte se ze škatule, hejhejte se ze škatule!« Za zády jeho hledí si rohoví.místa změniti, dostane-li se ale škatulář dříve na některé místo, musí obíhat teil, kdo na cílu nebyl a říkat znovu: Hejbejte se ze škatule, hejbejte se ze škatule!

Máj. Když máj vláhy nedá, červen se předá. Májová vodí vypije víno. (T. j. prší-li mnoho v máji, neurodí se víno.) Májová koťata dobře myši chytají. Mokrý květen, suchý červenec. Květen, který přeje zahradám, nepřítel jest stodolám.

Nebe, peklo, ráj. Jarní hra z okolí Vorlického. Na louce vy-hiabou hoši tři jamky. První představuje peklo, druhá nebe, třetí ráj. Každý z nich připraví si poměrně velký kůleček a do pekla jej zabodne. Vezme se kudla, jež má klíč na jedné straně, tu jeden po druhém do výše vyhazujíce, volají zpěvavým hlasem: »Nebe, peklo, ráj; kam já tě dám? Do nebíčka, do peklíčka, tam. tě zakopám.« Komu kudla klíčem nahoru se otočila, vsadí kůlek do nebe, kdo druhou stranou na zemi ji hodil, v pekle ostati musí. Tak se to pořade opakuje, až kromě jednoho všichni do ráje se byli dostali. Kdo v pekle byl ostal (jiný nikoliv), jest mučen. Druzí totiž zastrčí své kolíky v nebi tak hluboko do země, že malá část jich vykukuje, trestanec pak jeden po druhém zubama musí vytahovati. Nebo stává se také, že jeden sám