lt-du mně dejte, prázdnýlio mě nepouštějte, dobře se tu měj ta. Jestli vy mně nic nedáte, vy, vaše dcery se nevdáte. Budou v koutku sedět a škaredně hledět, na nich poznáte. Dáte-li mně číyry vejce, vdaj' se vaše dcery přece anebo děvečka, dáte-li mně dva česká, bude hezká. Zikmund volá na Kačenku, aby šla pro kořalku, že ho cosi štípe, po čerejší řípě, že mu bude libě. Kohoutek po dvoře běhá, a slepičku k sobě volá. Pojď sem, ty slepičko, budeš mít vajíčko, ráno raníčko. Pochválen buď Pán Ježíš Kristus. (Pamatují pouze starší lidé.) — Když já chci do domu vjíti, musím dřív za kliku vzíti a pak sobě otevříti. Budu prosit pana strejce, aby mně daroval vejce od ty strakatý slepice. A vy taky, panímámo, vejce na mě kouká dávno, brzo-li mně bude dáno. Binovaěka se mně čepejří, ať mně děvečka nevěří, poženeme se do dveří, ze dveří do kuchyně, z kuchyně do světnice, budeme se šoupat upřímně. — Já jsem malej kolędnik, přišel j.sem si pro koledu, přišel jsem si namlouvat tuto vaši dceru. Binovačku spletenou na znamení nesu, že byl Kristus bičován, žalostí se třesu. Pět proutků jsem nasbíral, u Piláta v síni, kde byl Kristiis bičován to pro naše viny. Jakou žalost jsme měli na ten velký pátek, jakou radost dnes máme na ten velký svátek. — Já k vám jdu v dnešní den milí přátelé; jak JBie se tu měli všickni vesele? Prosím dejte gľešliôku, nebo chleba trošíčku, já Vám chci políbit vděčně ručičku. Bůh váta popřej zdraví v vašem příbytku, ourody na poli, též i dobytku, abyste v lásce žili a svatý pokoj měli a po smrti v nebi se r i-dovali. — Jdu si k vám pro podmáslí, nesu si pytel. Kdo mi ho dá plnej, bude můj přítel, kdo mně ho dá půl, vemu na něj hůl, kdo mně ho dá čtvrt, pošlu na něj smrt, kdo mně nedá nic, půjdu na něj do sednice, rozbijú mu všeny hrnce hrnce a uteču pryč. -- Tamhle stojí čekana, slepička tam. vdáce, dejte vy mně vajíčko, anebo dvě kresle, a já s těma kreslenia půjdu k pekařovi, koupím si tam věnečků, slívových, makových. 'Pozvu na to Vojtíška, a Jiřího k tomu, budeme to požívat v pekařově domu. — Mé srdce jediné, probuď se čas! Dejte mně vajíčko, já přijdu zas. Dejte mně červený nebo bílý, však váni ta slepička snese jiný na peci v koutečku na zlatým proutečku pěkně bílý. Na, peci svítalo, v peci byl den, na krancli rendlíček, buchtičky v něm. Já jsem se přišoural, buchtičky vyšoural, dřív než byl den. — Na tu květnou neděli, Marie přečistá uslyšela novinu, že jest Pána Krista beránka nevinného vedou před Piláta. Pilátovi ho dali, pláce matka svatá, nemohla mu spomoci, ani vysvoboditi matka požehnaná, od Židů zahnaná. Kriste, pro Tvých sedům slov umučení Tvého sprovodiž nás po smrti do království