likonocích dnes pronásledují u pekaře, u cukráře, u ozdobnika aid.), zdomácnělý u nás vlivem rozšířené povídky od Krištofa Smida »Kraslice« (Ostereier). —

Slezský obyčej líčí náš vážený spolupracovník Jan Vyhlídal: Po Smrtné neděli následuje květná neděle, »květnica« (Moravka), kdy se světí »palmy«, či »kocanky«. V Janovicích »obstarají se chlapci o palmy« již před třemi nedělemi; nařežou je z lísek, klokočí, třeskutek (plané trnky) a kalin a zasadí do starého hrnce. Nádobu přistaví k teplému místu, aby do soboty před květnicí haluze rozkvetly. V sobotu, udělá se z rozkvetlých prutů velká »palma«; aby se nerozjížděly, obtočí se vrbovím a na vrch dají se kocanky, tis a četena. Kromě toho »palma« ozdobí se zlacenými ořechy, vejci zlacenými nebo rozličně malovanými atd. Při svěcení chlapci palmami třesou. Palmy doma se schovají do maštale nebo na hůru za střechu; za bouřek dá vají se po kousku do pece, by neuhodilo.

Na Opavsku synkové a devuchy a některá starší žena ubírají se s ratolestmi jívovými, do »otipky« svázanými, čili zkrátka řečeno »kocankami« na velké náboženství (mši), by si je dali posvětit. V otipkách obyčejně bývají kousky dřeva klokočového, jež pak bývají částí křížiěků, dávaných na podvoje chlévové, do oken jizbových, a vrážených do polí. Když kněz v kostele ratolesti světí, mládež je pozdvihuje, by prý byly lépe posvěceny. Jakmile byly požehnány, v kostele pohlcují děti po třech jehnědách, aby se jich »pśinka« nechytla. V Křenovicích v Pruském Slezsku přibírají ku kocankám »šašovi«.

Po velkých službách Božích v neděli velikonoční na Těšínská pospíchají děti na pole s křižíčky z klokoče, kocanek zhotovenými, k nimž přidává se líska, aby je tam vpichly, do země. Kdo první tak učiní, nejprvnější sklidí obilí. (Od Frýdku.)

Na Opavsku zase jest v obyčeji, křížky roznášeti až v pondělí velikonoční; hotoví se z »hlavenek« t. j. z prutů bahnířo-vých, klokoče a kocaníka, svěcených na Bílou sobotu. Místy k nim přidají něco klasů obilních (Neplachovice, Kamenec). Ve zmíněný den vypraví se hospodář nebo hospodyně neb někdo jiný s dětmi na pole. Křížky se vsazují buď jen na počátku role r.ebo ještě v prostředku a na konci. Jestliže polnost rozdělena na čtvrti, tož na každou čtvrť po třech. Přísloví praví: »Čím víc křížků, tím víc kop«. Zastrkování není bez obřadů. Zastrčený křížek pokropí se třikrát svěcenou vodou k tomu účelu z doma vzatou, a modlí se hospodář s dětmi třikrát Otčenáš a Zdrávas. Za modlitby nepozorovaně uloží rodiče peníze, bumbíky, bělky, (housky) rozličné pamlsky do obilí. Po modlitbě upozorňu.ie