Předchozí 0257 Následující
str. 306

tohoto obrazu vydal knihtiskař Jan Kučera v Prostějově. (Cena asi 40 Kč.) Jeden výtisk byl odevzdán i redakci »Č. L.«

Tento větrák stojí na návrší »na zámčesko« nebo »na vě-třáko« na západ od městyse Určic, vzdálených asi hodinu cesty na jihozápad od Prostějova. Nynějším vlastníkem větráku asi po 20 let je Cyril Dominik, domkář na č. 223 v Určících, zvaný »Domínek«; je prý pátým majetníkem tohoto mlýna, který byl snad převezen asi před 140 lety % Plumlova. Na příčním tráme ve mlynici je vyřezán nápis: »Josef Saulich, M. (mlynář), 1875« a ve věnci jména: .»Tesaři: Frant. Nezval, J. Konšel z Určic« a uprostřed trámu slova »Vítám Vás.« Tehdáž byl asi starý trám nahrazen tímto novým za mlynáře Saulicha, který tento větrák asi v. 1880 prodal a koupil větrák v Pivině (nynější mlýn jeho vnuka).. Ur čický větrák byl častě ji opravován, ale jen narychlo, ledabyle a bez řemeslných ozdob. Celá stavba je již sešlá a nynější vlastník pomýšlí větrák zbořit. Není vyučeným mlynářem a staré názvy nezná. Tatíku, který nemá již dřevěný čep, nýbrž náhradou železný »svořen«, říká pouze »slóp«, apoštolům »vzpěráky«. Draka s vyřezávanou hlavou nazývá »krokodýlem«. Místo koleček je na vřetenu devítipaprsková železná hvězdice o průměru 33 cm, náhrada za cévky. Běhoun není v celku, nýbrž ze dvou tenčích kamenů na sebe přišroubovaných. Jinak se větrák shoduje s jinými hanáckými větráky.

Majetník větráku nyní jen šrotuje ječmen pro domkaře a menší rolníky; sediaci mají své vlastní tluěníky, hnané žen-fourem, benzinovým motorem nebo elektřinou. Mele pravidelně v zimě, kdy jsou stálé větry. Nejhorší je vítr severní »škubavý« nebo »záhořový«, protože vane od Záhoří, táhlého hřbetu na sever od Urěic; tento1 vítr náhle zavane, náhle se ztiší, hned se zas prudce opře. Sláva určického větráku zapadá, ale má štěstí, źe byl namalován.

Snad jiní pracovníci doplní tyto příspěvky novými zprávami o literárních a uměleckých * dílech, kde bylo použito větráku.

Jos. Š. Kubín:

Čertova nevěsta.

(Z dolního Pojizeří. Vyprávěl Jan Macák, 591etý, Horka č. 90. Bývalý polní hajný na panství. Zná hojně lidových povídek.)


J) sésá hledí, 2) ťalópí se pohodlně přichází, 3) hrzke hezky, *) ódiene slyšení, ri) štabai-c hluk, '') henka tamhle, ?) kre kře?, ") prě pryč.

Předchozí   Následující