otáčí, strmí ze středu kříže, utvořeného soustavou ohromných klad s opěrnými šikmými kládami. Ve výši asi 3 m od země jest čtverhranná podlaha mlýna, od níž desky kolmo sahají až dolů, a uprostřed pod touto podlahou odpředu dozadu táhnou se dvě mohutné klády, podobně jako všecky ostatní jen zcela hrubě přitesané. Bok mlýna, jenž byl obrácen k lesíku u Dětko-vic, jest přepažen hrubou deskou, nad níž vlevo jest kulaté o-kénko, ucpané dešticí, a poněkud výše vpravo podobné okénko. Dole u země je veliká, kolmá, zašpičatělá skulina. K tomuto boku a.k plošince zadních schůdků přiléhá přístavek, jenž ostrým hrotem směřuje k zemi. V boku jeho na straně jest dřevěné podélné okénko a vzadu pod stříškou trčí plechový komínek. Průčelí s křídly má trojúhlý štít s dvířkovým vikýřcem, z jehož okrouhlého1 otvoru trčí osa křídel, jež při otáčení dosahují až k zemi. Středem každého křídla se táhne silné břevno (rameno hrotnice), jež je nahoře zesíleno kratším trámcem (kleští), spojeným s ramenem třemi železnými ráfy (ankry).

Křídlo vyhlíží jako řídký žebřík, do výše se zužující, jehož příčky prostrčeny jsou prostředním břevnem (ramenem). Mezi příčky je vsunuta řada tenkých deštiček (»plachet«), jež se dají vyjmouti a leží pak před mlýnem zatíženy kameny. Konce příček opírají se o zadní část bočních trámců křídlového žebříku (nejdou zde tedy skrz) a deštičky vsouvací (»plachty«) jsou zase přepaženy spojovacími příčkami.

Druhá boční strana mlýna (stojíme-li tváří obráceni proti křídlům, tedy levá) podobá se boční straně pravé, ale není pře-pažena deskou a má vlevo nižší okénko (asi uprostřed) s plechovou stříškou čtverhranné (Čtvercové) a vyšší okénko vpravo okrouhlé; obě okénka byla ucpána zvnitřku dešticemi. Nad zadním přístavkem táhne se dlouhý plechový pás ke stříšce schůdků a nad tím znáti zřetelně obrysy obdélníku, činícího dojem dveří neb okna (patrně na větrání a osvětlování mlýna zvenčí). Pod trojúhelníkem zadního štítu na krajích čouhají dva trámce a ve štítu blízko základny a oněch dvou trámců jsou tří podélné vodorovné otvory (jeden vlevo a dva vpravo) a z krajních otvorů trčí rahýnka. Střecha mlýna jest šindelová. Mlýn dětkovický je tedy typický mlýn »beraní« (kozelčí) starého slohu.

Podle sdělení p. J. Tylšara, instalatéra v Litovli, mlýn dětkovický před válkou nemlel; teprve za války, když bylo tre'ba šrotovati z nouze (obilí nemlel), mlynář jej opravil a šrotoval. Tehdy tam jezdili z daleka (z Klužínka dvě hodiny cesty a odjinud) a vozy stály v lesíku u Dětkovic. Do mlýna vozili