na trakaři vždy jenom dva metráky, aby, kdyby tam někdo náhle vtrhl, neztratili víc než vždy jen ty dva metráky.

Pan říd. uč. Jan Skála z Ochozu píše o mlýně ve Vlast, sborníku Kroměřížském 1925; »(Tento) veterán větrák; stojí blíže lesíka, zvaného »Boří« u Dětkovie. Od nepaměti je v majetku starého rodu Faltýnkova, usedlého na hostinci č. 5 v Dětkovi-cích. Na větráku dětkovském se za války mlelo vše, i pšenice. Větrák má též zařízený krupnik. Kroupy na něm dělané jsou velmi úhledné. Když se mlelo na lístky, mnohdy dobré bylo, když si lidé některý metráček na černo na větráku semleli.«

Pan Josef Křoupal, berní asistent v Moravské Tře>bové, opatřil mi zprávy: Větrák postaven byl r. 1870 H. Faltýnkem, otcem nynější majitelky, M. Faltýnkové, hostinské v Dětkovi-eíeh. O mlýn se stará, jakož i mele v něm její syn O. Faltýnek. Mlýn stavěl- tesař Jašíěek ze Sloupu, odborný, řemeslný stavi-íe] větrných mlými, a pomáhal mu při tom Jakub Pluhácek z Kltižínka a nějaký Snášel z Ludmírova, Všichni tři jsou již mrtvi. R. 1910 zlámal se čep lopat, takže lopaty spadly, a čep musel býti obnoven. Sloup (špalek), na němž kříž větráku stojí, má v průměru 178 cm, kolmý hřídel má v průměru 50 cm. Stavěn jest mlýn ze dřeva vesměs měkkého, vzatého- z přilehlého lesíka »Bořat«. ít. 1912 mlýn se porouchal: zlámala se litá »hlava«, v níž jsou zapuštěny lopaty a koupena nová hlava ze starého (zaniklého) větráku ve Skrípově. Mlýn má 2 patra: nahoře je velké kolo převodní a mlecí kameny. V prvním patře je koš, kde se mouka (a kroupy) vysýpá. Je-li koš prázdný, o-lilásí to zvonek samočinným zvoněním. Mlýn sedí na kříži a otáčí se po větru kládou, upevněnou v kříži. Ve mlýně melou stále, hlavně však v zimě, v létě málo. Při velkém větru mele se současně mouka a kroupy anebo lněné semínko. Je-li vítr příliš mocný, vyhazují se z křídel »plachty« (dřevěné deštičky v lopatách), čemuž se říká »odpejřit«. Za,sunují-li se do lopat, tomu se říká »zapejřit«. Je-li třeba vymleté mlýnské kameny »křesati«, připevní se na hřídel křídlový lano a vítr sám nad-zvedá kameny do polohy potřebné ke křesání. (Aľiz obrázky v č, 7.)

Podávám odpověď k dotazu redaktora Dra Zíbrta: Nejčastěji se vyskytují vložky a dopěvy: tralalala, cárarara, tramta-rára, chachachacha, žumtáradryjadadá, juchachacha, jéjejéje,