ření a vývojové možnosti v době dnešní a v budoucnosti. Rozdělil článek 'podle druhů ipráce, jejichž účelem pro lid bylo (výstižná charakteristika: »Slovák nekupí nič, len remeň a klotók.«), chrániti tělo proti povětrnosti (Jen, konopi, předení, tkaní); jiných těla zdobiti (tisknutí látek, vyšívání a ikraijkarství, soukenictví, vymizelé g-ombikářství, rytí a lití ozdôb kovových, spon k opaskům a pod. ze směsi litiny, mosazi a cínu. Unes jen tu a tam žije některý jedinec, který podle starých formiček pracuje jen pro své známé. Ke článku o kožišnictví přidáváni upozornění na článek s obrázky v Č. Lidu XXV., 31 a d., kdež pojednává výrobce slovenských kožíšků o rázovitém kroji ženském, jak podle starých vzorů podnes je napodoben a jde na odbyt po republice československé. Rodí prý se Slovák ise sekerou a s dřevem v ruce; s dřevem pracují od malička a ze dřeva si pořizují nejjednoduššími nástroji vše potřebné. [Nábytek, nářadí bednářské, krosna, vyřezat přeslici, kolovrat, dřevěnou misku, oadobit vrubo-řezem, formy na sýr, lžíce, čerpáky, to vše slovenský horal odvážil se mnohdy vyrobit dvěma nástroji: sekerou a nožem. Vykládá dále Vydra o hrnčířství a lidové keramice, o touJařích čili džbán-kářích, o pracích k ikovu, o kosikářství, hračkářství, o výrobě poutních předmětů.

(Dokončení.)

Dřevěný větrný mlýn »větrák« nebo »povětrňák« stával ve Studenci (okres jilemnický) »u zámku«, na místě, zvaném »nad Vinopalí« a nyní také »nad parkem«. Vystavěl jej Ulver r. 1881, jak bylo na palečním kole napsáno. Po něm byl vlastníkem větráku Novotný, od něho jej koupil s domkem č. 179 u »Vinopale« Jan Šorm za 1600 zlatých. Od něho dědil mlýn jeho syn František, mlynář z č. 181. Ten jednou již mlýn komusi prodával za 400 zl.; protože nebyly splátky řádně placeny, byla koupě zrušena. Tak stal jsem se bezděčně mlynárovým synem a dosud se našemu rodu říká »u mlynářů«.

V době nedávné nebylo již na větráku mnoho mletí p H nadbytku jemné mouky z mlýnů válcových. Větrák byl sešlý a vyžadoval mnoho oprav. Proto větrák r. 1907 zbořil.

Dubové trámy byly rozřezány na prkna nebo rozprodány, ostatní měkké dříví se1 spálilo; mlýnského kamene použito za příkrov ke studni. Vyrostl jsem v tomto mlýně, pamatuji se ještě velmi živě na vše a proto je mi možno popsati celé zařízení, ovšem hlavně s přispěním mého otce, který byl posledním