v literatuře české«, čili, abych to jasněji pověděl: Čechové, Moravané, Slezané všímali si Slovenska, země i národa, lidu slovenského. Jsou o tom napsány studie již v dobách vlasteneckého nadšení pro Slovensko z konce věku 18. a v první polovici věku 19. (Kadavý). Jsou o tom základní studie v dobách dalších (zasloužilý prof. Dr. Jaroslav Vlček a jiní). Pilně pěstují tato studia profesoři Komenského1 university v Bratislavě (zejména neúnavně č'nný prof. Dr. Albert Pražák). Nemyslím tu suchý výčet, kdo z Čechů na Slovensku a kdo ze Slováků mezi Čechy působili. Jen bych rád viděl pro širší kruhy čtenářstva českého i slovenského přehled, jak Čechové záhy přilnuli upřímně a iiči.nně ke Slovensku a budili básněmi, skladbami divadelními, povídkami, cestopisy atd. lásku ke slovenčině, k lidu slovenskému. Vzpomínám jen namátkou na Chmelenského (Dráteník), na Dušana Lambla (Slovník obyčejů, pověr), B. Němcovoa, (o které ovšem částečně v Čítance je psáno), .na Adolfa Hey duka, V. Hálka, M. Václavka, R. Pokorného, Fr. Kretze, až do' přehledného spisu Dra K. V. Adámka o Slovensku a jiných. To všecko patří do rámce1 »Slovenské čítanky«. Vzpomínám na poslední návštěvu u pěvce »Cymbálu a guslí«, Adolfa Hey duka v Písku, že trpce si stěžoval, jak ho vítali vděční Slováci v porobené domovině v letech sedmdesátých minulého století za slídivé pozornosti maďarské a jak divně po převratu pozdě teprve vzpomněla si veřejnost na hlasatele vzájemnosti československé a šťastného proroka, že přijde doba vítězná, kdy Slovensko1 vstalo a pouta si strhalo, nesmrtelnou zásluhou presidenta Osvoboditele, jenž vyznamenal v Písku návštěvou sta-Fěkého věštce, předrahého básníka Ad. Heyduka, který se dočkal osvobození Slovenska z jařma maďarského!

Několik neděl před letnicemi měly ěabuzské (Čabuze na Prácheňsku) děti velkou st-irost: bylo třeba »vláčit na hromadu«. O svátcích se vždy pálila hromada a chlapci měli na ni opatřiti palivo. To konečně nebylo tak zlé, protože' soušek a polomů bývalo přes zimu dost. Horší bylo opatřiti také máj. K dodání máje byl předurčen panský les. A třeba že hajný Pe-leška hlídal v ty dni ostražitě dnem i nocí, přece se nedohlídal. Chlapci o krádeži svorně mlčeli, protože při uříznutí a odnesení máje se musili všichni vystřídati.

O svátcích hromadu stavěli. Uprostřed volného prostranství