postavili máj a kolem vystavěli hromadu. Několik kroků oc hlavní hromady hýla jiná menší, »dráždilka«, na níž udržovali oheň již odpoledne. A sotva se sešeřilo a zjistilo se, že už hoří brančovská, horská i mladíkovská hromada, přenesli oheň z dráždilky a za veselého zpěvu zapálili hromadu velkou. Potom v řadě s hořícími smolnými košťaty obcházeli, dokud oheň ne-dohořel a máj nepadla.

Všichni, i dospelí, čekali, kterým směrem máj padne: neboť prý v oné vesnici, jejímž směrem padne, jest to s panenskou poctivostí pochybné. Není divu, že domácí panny se strachovaly nejvíce a že docházelo i k úplatkářství, jen aby máj padla jiným směrem.

Od shořelé hranice táhl zástup do vsi, kde jeden z chlapců s vyvýšeného místa »říkal jména«. Co se ve kterém stavení za uplynulý rok směšného přihodilo, to bylo jistě toho večera ve verších předneseno. Utkvělo^ mi v paměti několik »jmen«: »II Baráků za vraty leží Adolf s prasaty« (měli tam totiž ze síně vchod do světnice i do chléva). Jinde: »Tonda sedí u rybníčku, chytá žáby do hrníčku«. Nebo: »Anda chodí po zídce, protože má nové střevíce« a t. d. Rozumí se, že nechybělo při tom smíchu, ale také mrzutostí. Pálení hromad je zvykem v celém okolí. Zdali i »jména«, není mi známo.

Pozn. red. Další zajímavý článek o této slavnosti lidové otiskne Český Lid z péra bystrého pozorovatele života lidového na Chodsku a Plzeňsku, J. Brichcína, jehož pěkná studie o lidovém kroji v Nár. Politice, nedávno otištěná, vzbudila zaslouženou pozornost a podepsanému, jakožto1 autoru Dějin kroje českého, podala látku odjinud neznámou.

V Českém Lidu vylíčil V. J. Želízko pálení ohňů v některých místech Pošumaví. V některých vesnicích u Volyně pálí, pastevci, ohně večer na Boží hod svatodušní. V ohních těch spalují prý čarodějnice; říká se, že děje se tak na památku seslání Ducha Svatého, kterýž v podobě ohnivých jazykii na apoštoly sestoupil.

V pondělí svatodušní druží se k pálení slavnost upalovačů, zvaná »královničky«. Přípravy k upalování konají se již tři neděle před letnicemi, kdy počínají pastevci sekati různé křoviny a snášeti je na místo vyvýšené. V sobotu večer před Božím hodem srovná obecní pastýř hromadu, která pak musí býti přes