radě petici za vyučování národní česko. R. 1851 posílal vídeňský sklad normálních knih jen české okolní knihy do českých obcí v rakouském arciknížectví.

Nejlepší doklad českosti kraje i postup germanisace podávají pozemkové knihy a katastrální mapy jednotlivých obcí vitoTuzských, dnes uložené u okresního1 soudu v Třeboni, kdež jsem je prostudoval. Ovšem tyto pozemkové knihy jsou poměrně mladé, než přes to mají zřetelné stopy české.

Katastrální mapa Tušte 1868 (jinak německá), má jen česká označení jednotlivých polností a míst. Čteme tam názvy: Kouty, Paseky, Planiny, Doliny, Dolní louky, Na klinach, U podblatku, U Kliková, Na pecišti, U jezera, U mlýna, Velké tály (Teile), Malé tály, Kejzle, Wochuzka, Za peci, Hraniční tály, Na primári, Podoly, Bláta, U jezera, Na Okrouhlici, JI jezera, Paris, Newyork, Na hlínách, Pod humny, U silnice.

V katastrální mapě Německého1 jest místních názvů málo. Z pěti označení jest české: Bahna. Mapa Rapšachu má rovněž

: většinu jmen českých: Velké padělky, Obecní Bláto, Záhumenice, Pod palouky, U schuder.ny, Lípa, Pod zahradou, Přes pří-honec, Přes homaekou cestu, Na blátě, Wochuska. Na česky původ ukazuje Lunkowitzbach a Vilisclimoos (vyschlý?, Moos, blato, rašeliniště).

Také v pozemkových knihách je dosti názrvů českých, třeba již v pozdní'době a někde značně zkomolených. V pozemkové knize vitorazské obce Německého jsou jména; Be.nischek (v op. 8, 37, 36, 51, 22), Brzezina (čp. 60, 1851), Drnek (v čp. 28 1878 a čp. 47, 1861), i Dřnek (čp. 58, 1861), Kronika (čp. 69, 1865), taktéž v čp. 71 a 49). Macho i Masho (v op. 43, 1865), Czada, Hajný (v čp. 9), Matzek (čp. 48, 1857), Nowak (čp. 26, 1882), Opelka' (čp, 40, 1870), Porod (ěp. 45, 1869), Schimek (čp. 2, 11, 83), Šmolek (čp. 4, 1877), Ržeppa (čp. 62, 1877, 1917: Rzeppa), Trisko (čp. 3. 1852, r. 1883; Tresek, 1886 Trseek), Tytik (čp. 18, 1881, r. 1893 úředně opraveno na Tetik, 1912 Tetík), Kupička (v čp. 23), Klima, Kubíčka (tamže). Adametz, Cžadek (v cp.. 61), Gatterwe (v čp. 5, 1868, r. 1912: Kotrba), Jiletsek auch' Jileček (Illetschek) v čp. 31, Janda (v čp. 13). Čistých německých jmen není zde ani třetina.

V pozemkové knize z Dol. Velenie čteme zkomolená jména GangTisch (Kankuš), Poliak, Blábol, Sedlák, Stonisch, Janet-sehek, Hulla, Břuschek.

Takových jmen hojně najdeme i v ostatních obcích. Jména čerpána jsou z- pozemkových knih novějších. Staré knihy, pokud se týkají uvedených O'bcí, zůstaly ve Vídni a potvrdily by nám ještě důkladněji, jak málo bylo Vitorazsko německé.