Obžinky staročeské, věrně podle mojí knížky »Obžinky« (Veselé chvíle v životě lidu českého, svazek 5.), v Praze, 1910, napodobila Baráčnická obec v Loděnicích u Berouna. Slavnost působila důstojným dojmem a líbila se všeobecně.

Výstava národních krojů československých a slováckých i slovenských výšivek na Slovanském ostrově v Praze konána byla 19. září. Odpoledne provedena byla slovácká svatba za spolu-iičasti šohajů ze slováckého Maršová, Hlučinska a Uherského Brodu. Svatební akt vykonal primátor Dr. Kar. Baxa na Staroměstské radnici. Byl bych neupřímný, kdybych jako poctivý znalec starodávného života lidového nevyslovil přesvědčení, že starosvetska slavnost lidové svatby, zejména na Slovácku, srostla nerozlučně s náboženskou stránkou svatebního obřadu lidového. Pod klenbou, moderně i symbolicky okrášlenou, ve SA^ětské Staroměstské radnici bez skutečných obřadů vypadá podobná »slovácká« svatba v Praze jako masopustní prův>d maškarní po ulicích, zvědavému obecenstvu pražskému pro zábavu. Měl jsem dojem prese všecky fotografy a filmové zachycení, že je to nezdařený pokus, přesaditi polní a lesní prosté květy do suchopáru a zmatku velikoměstských ulic, bezúčelně, snad jen pro ubohou světskou marnivost.

Co značí v (poněmčené vsi Polepy »Dorfstehuá Ve vesnici »Polepy« u Litoměřic, která bývala kdysi česká, stojí na návsi veliký čedičový balvan, »dorfstein«, o jehož významu nemohu se ničeho dopátrati. Prosím čtoucí, zdali někde jinde taková památka není a nejsou-li o tom zachovány zprávy. O tom, že balvan skutečně míval určitý význam, dá se souditi již z toho, že v nejbližším okolí vesnice nenalézáme nikde čedičového lomu a byl tedy asi z dálky sem přivezen, což při jeho rozměrech bylo obtížné (je skoro 1 m vysoký a přibližně i široký). Podle zprávy v »Ileimatskunde« i pod? e místních pověstí jsou prý pod ním uloženy staré mince. Pohled přikládám.