České Proroctví Síbyllino v ruském překladě.

C" eska Proroctví Sibylíma vyskytují se ve dvou formách: pro-saické a veršované. Veršovaná Proroctví dochovala se z doby pozdější, kdežto nejstarší zápis Proroctví prosaického jest z konce 15. stol. Toto pojednání týče se tohoto prosaického Proroctví. Prosaický text badatelé čeští (Menčík, Zíbrt aj.) považují za původní.

Posud byly známy dva opisy tohoto předpokládaného původního textu:

1. V rukopisném sborníku t. zv. Zebererském Národního Musea (sign. II. F. 8.). Tento text vydal s některými odchylkami Ferd. Menčík, »Česká Proroctví« 1879.

2. V rukopisném sborníku z počátku 16. stol. ústavu Ossolińskich ve Lvově. E. 1840 A. J. Rościszewski pořídil věrný opis tohoto rukopisu a daroval ho Národnínm Museu v Praze (sign. I. E. 2). Podle opisu Roáciszewského vydal text Zíbrt, »Světová knihovna« č. 1154—1155.

Nyní můžeme poukázati na třetí opis téže prosaické redakce, a to v ruském překlade snad z konce 15. nebo počátku 16. stol.

Otázka přímých literárních styků českoruských doposud jest maio vysvětlena. Avšak takové styky bývaly, ne-li přímo s Ruskem severovýchodním, alespoň s jihozápadním, a odtud pak viň český šířil se dále. Za doby starší na Rusi překládali z češtiny do ruštiny. Pracemi ruských a českých badatelů zjištěn byl jeden takový bezprostřední překlad z češtiny. Jest to Kronika o Bruncvíkovi. »Nebylo sporu o tom«, píše J. Polívka v článku »Kronika o Bruncvíkovi v ruské literatuře«,1) »že ruské zpracování historie o Bruncvíkovi pořízeno bylo z českého originálu. Již Pypin uznal to býti pravdě podobným.2) Avšak přímý styk ruské literatury s českou tak málo se podobal pravdě, fakt ruského zpracování českého textu v 17. věku, dříve i později, byl ve vývoji ruské literatury tak ojedinělý, že theoreticky jevil se býti pravdě podobnějším nepřímý styk, t. j. že historie o Bruncvíkovi přešla do literatury ruské ne přímo, než jak obyčejně západoevropské pověsti, romány a pod. skrze polskou literaturu .... Ale Petrovskij, vydavatel jediného, a to pozdnějšího ruského textu naší historie,3) mohl již ukázati řadu bohemismů