zkřiven, jak vyrostl na skále, mnohý na pokraji lesa leží, jakoby větrem povalen. I v lese je živo. Tam vyběhla veverka na sukovitou větev staré borovice, na kmen jiného stromu souká se veliký had. Jiný had děsí malého hocha, který si se svou sestřičkou zašel do lesa na houby. Právě na kraji pod krásným,

pravidelným smrčkem vyrostly pěkné

dva »doubravníky« nedaleko červené mu-chomůrky.

Klid jest jen u zřícenin starého hradu. Zato opodál na kopci je zase živo. Stojí tam mlýn větrník, podobný starému větrníku nad Třebíči u velikého železničního mostu; jen že ten u Betléma je celý, má mocné lopaty, které se snad nyní právě na chvíli zastavily. Mlynář stojí ve dveřích a vítá mléče, který veze do mlýna dva pytle obilí na tra-kači, jiný odváží mouku nulku k nedalekému městu Betlému.

Můstek, který přepíná hlubokou skalní sou těskujest jevištěm úporného zápasu dvou beránků, kteří svou neústupností, známou e školních bajek, ruší jako na výstrahu posvátnou idylu všeobecné lásky a radosti.

Třebíčský betlem Kadlecův: Celkový pohled. Fotografie K. Dvořáka.