str. 145
snadno, aby při naproste poctivém a bezelstném chystání lístků, padla sedmička na »itoho pravého«. Mohlo se tím konečně věštiti jindy též, ale před sv. Ondřejem to bylo nejúčinnější. On-dřejské kouzlo lákalo svojí tajeplností. Nevím již, jak se splnilo mým drožkám, ale mině se vyplnila sedmička.
Jarmila Skřivánková-Šimerková.
Novoroční blahopřání v Novém Městě nad Váhem. »Vinšu jem íim tento nastávající, nový ndk, aby ím dál Pán Boh zdravie, sčasti©, hojné božské požehnanie a po smrti fcrálovstvo' ne-beslké a šetko dobré, čo si od Páma Boba žiadajú.« Toto jest blahopřání obyčejné, uctivé. Jestliže však gratulant ničím není obdarován, pokračuje posměšně: »A vinšujem ím tento nový rok, aby ím vypadle! a pece bok a z kachel kacbia, aby ich po lilave bachla. A vinšujem ím. vinšice, Nové Mesto, Mnešioe a odtialto až trebjén a už viac neviem.« Josef Čižmár.
Štědrovečerní věštby. Chodívá děvče, které chce budoucnost věděti, naslouchat do medenice, čili kamnovce, ozvěnu vody, v které chce slyšeti rozličné zvuky, čím její manžel bude. Sly-ší-li hlas myslivecké truibfey: myslivcem, kovadliny: kovářem. Slyší-li veselý pochod, slyší hudbu svou svatební, ten rok prý se vdá. Pak-li smuteční, zemře do roka. Což se již opravdu stalo. Jedno zvědavé děvče také naslouchalo1 do kamnovce, pak ustavičně chřadlo, ač bylo dříive silné, zdravé, až zemřelo. Před smrtí vyzradilo1, že slyšelo v měděnci smwteční pochod (Mýto).
Marie Cinertova.
Otázky a odpovědi.
»Koláč pletený« v polovině 17. století předchůdcem naší štědrovečerní vánočky? V hospodářských zápisech obecních dvorů města Plzně z let 1644—50, (mus. arch. m. Plzně), nacházíme v odstavci Dávky štědrovečerní podle obyčeje každoroční položku: Za koláče pletený čeledi po 3 kŕ., (Dvůr Horomyslice r. 1648). »Koláč« v užším smyslu znamenal kulaté pečivo, v širším smyslu i tolik co odměna. (Jungm. Slov.). I dnes zachoval se posud zvyk dávati čeládce o vánocích housku vánočku, ště-drovku. Měla v té době vánočka opravdu tvar kulatý, neb při-jala-li již dnešní podélnou podobu pletené housky, podržujíc pouze jméno koláče1? J. Brož (Plzeň).
Hvížďalka, Hvízdalka, Hvizdalky, častý název samot, neb skupiny chalup, od osady vzdálených, přicházející velmi často )r západní a jižní polovině Čech, co značí? Ve specielní mapě, Jakož i v úředním Seznamu míst a měst nacházíme název tento
|
