ré vedle záslužných výsledku ce'oroční práce mají rozmanité slabiny a nevhodnosti, které snadmo se moihiou napraviti v, zájmu věci. Neříkám, že sborníky všecky, neříkám, že většina,, jen tolik připomínám, že u některých (a je jich jen menšina) přál bych si nápravy a aměny. U těcihto některých jsem si práci tu vlastivědnou jinak představoval. Kadil bych, aby činnost sbor-níičků se zbůhdiarma nerozptylovala a neuchylovala od původního cíle. Nikoho a nic nejmenuji, mně jde o věc, o nápravu posa-vadnícb, myslím, »myIných názorů o- způsobní redigování«. Již tolik jmen na některé obálce, kdo všeciko to pořádá, nebudí důvěíu! Raději jeden 'zodpovědný pořadatel, nežli skupina redaktorů, (když se pováží nepatrný rozsah, tenoučkýob sešitků), Měří sobě patrně piři práci jistě překážejí, nebo snad) některá jména zbytečně se tam uvoaují a bezúčelně (leda pro bonosivost). Do některých sborníků přibítnají tyto redakční' družiny články, jež naprosto tam nepatří. Na př. všeobecné poučení o filmování, odborné rozvláčné výklady přírodopisné, básně příležitostné a oslavné, rozvleklé životopisy, otisky 'reklam nakladatelských o knihách, jež nemají vůbec souvislosti s účelem, proč jsou sborníčky vydávány. A kdybych' měl ptrávo, u některých1 vypustil bych bez milosti (mimo skutečné, podstatné nové příspěvky), všecka dětská slohová školní cvičení a ledíabylé smyšlenky žákovské pro zalíbení učitelům a píro dráždění jalové ješitnosti dětí, jež si žáci a žákyně vymyslí nebo opisují ze sbírek tištěných lidového podání, rozumí se, nenidáva.jíce, odkud čerpali. Ostatně dnes každý denník má svoje »dětské koutky«. Stoijí-li dětské nápady za to, jistě tam budou, otištěny. Tb je přítěž zbytečná, která snad lichotí děteim i rodičům, ale bez užitku pro vážný a vědecky zaručený výzkum národopisný a lidovědný. A otiskuíjí-li podobné Slánky, čláoieělky a drobnůstky v některých sbornících, potom spisovatelé již znalí, vážní, je mi vždy upřímně líto, proč se nedovolávají na přirovnanou a vysvětlenou výsledků, jichiž dospěli posavadní pracovníci před nimi. Nač a ptroě sbírali písně Kollár, Čelaikov-siký, Sušil, Erben, Bartoš, Holas atd. atd., když zlomky starých písní, zkomoleniny a, zkaženiny dnešní, otiskují sborníčky opět a špatně. Jak a kdo prý fco> může zjistiti1? Každý a hned, kdo vezme abecední přehled začátků písní českosiloveniskýah (jde do tisíců) v mojí knize, Bibliografický přehled českých národních písní, v Praze, 1895. Pozná, že přišel poizdě a již na zubožené zbytky. Proč a pro kotilo sbíral lidové podání Knoflmus, Kulda, Václavek, Vyhlídal, Vykoxiikial, Baar atd., když ivlomky nejasné, kusé zálznamy otiskují dineis některé sboirníčky bez odvolání ,k ú-plnějším izázmamům- jejieh jako zbruiau »ové rázovitosti domnělé. A nebudiž mi za zlé a za neskiTomnost vyčítáno1: proč jsem zasvětil celý život popisu a studiu lidového života českosloven-