Předchozí 0165 Následující
str. 162

Prvky sčasovací.

Představy, jež vytěsní tón do jasného vědomí, hledám na polích složek slova.

Když jediný tón, tón za tónem, vyzní, těsní se s ním ještě v jasném vědomí — podle W. Wundta celkem šest představ, dí-váme-li se okénkem 1 vteřiny do vědomí.



Doba o té délce je první prvek sčasovací. Ozve-li se tón v počátku 1Y, snad dobou 0"lv neb v konci lv, snad též mžikem 0-lv, je obraz sčasovací tento:



V dobách ponukových přívalem vniká do vědomí jasného šest »jakýchsi« představ a umlčují tón.------

Tento přímý vliv výplně jasného vědomí na modulaci ěa .sovou lze zjistit eliminací jednotlivých složek vědomí.

Vysoký svah1 na levém břehu Moravy, hustý, tmavý les lemuje konopná pole na pravém břehu.

Co leží, mimo tón, v dlouhých tónech písněl



Všechna ta bujná zeleň zahrad na svahu, na němž jak by už obloha si spočívala, všechen stín hlubokého lesa, před ním vlnění úrody na poli, uprostřed široký, tichý, zádumčivý, hnědý proud řeky Moravy; to vše potřebuje místa ve vědomí, času ve výrazu — to vše hřálo by, nebýt citu trpkého parníjející lásky; ten jistě zahořklý uisedá v tónech a se stejnou prudkostí dlouží je na půlovou a tříčtvrtní dobu.

Kolik se toho za každým něžným infcervallem ukryje z hor, z voděnky, kdož to může zjistit! Táhle 'zněl ;zpěv šohajů od břehu za teplé lunné noci letní.

Ve světničce jako dlaň na faře vnorovské vzpomnělo si téže písně několik děvčic vnorovských. I ony vyslovily: »lásko, lásko — voděnka mezi horama —«.

Ale do »láslkiy« dívalo se jim plno svatých se **ěn a nakrá-


Předchozí   Následující