r. 1830. V západním Slovensku, zvláště v Sobotišti, Vel. Levá-rech a Deehticích se džbánkářství již v 17.-století provádělo. Jsou písemné doklady z, habánských pamětních knih, že Habáni již v 1. polovici 17. století na Slovensku byli a není možno si představiti habánský dvůr bez džbá-nkářskéno řemesla.

V Modre, v katolické matrice narozených, je značen první džbánkářský mistr, latinsky »anxpbJOTarkts magister« na rozdíl od hrnčířského mistra čili »figulus magister«, Jozef Kitta,

1. Pechetal na vyhlubování mis a talířů. 2. Drárfc na odřezávání utočených nádofo. 3. Kulmiki, vařečka na zvyšová-ní bříšek u baňatých nádoib. á. Šín na zahlazení náďoh. 5. Pechetal na vyhlubo-váni mis a talířů. 6. Špondlia (hou'ba) na vytírání vody.

jemuž 30. 12. 1834 narodil se Jan. Původ má značen ze Suché při Trnavě. Tento je> zakladatelem džbánkářství v Modre. Kod Kittů byl téměř všechen, džbánkářský a setkáváme se s nimi v 19. století v Bolerázi, Smolenicích a Dobré Vodě. Píší se někdy s G, někdy s K na začátku, vždy s měkkým i a jedním nefb dvěma t při konci. Snad je to slovenské jméno kýta, noha?

V, Modre ještě byli džbánkáři Odleři a Miilleři habánského původu, Tbmašoviči chorvátského kmene a Konečný zi Deehtic. Zvláště Odleři byli dobří džbánkáři a rod jejich byl ponejvíce v Deehticích v 19. století rozšířen. V Deehticích bylo pořekadlo: »Čo Odlerák, to zeman a džbankár!«