V únoiru 1919 povolán byl keramický malíř H. Laadsfeld, jenž výrobu v dílnách řídil a pozvedl jak technicky, tak i umělecky. Důležité bylo, že v letech 1919—1921 za ohromné poptávky po modranské keramice nebylo možno zachovati v dílně několik vzoru. Vše se vyprodalo, při vybírání čerstvých výrobků z peci již kupující od 6 hodin ráno v dílně stáli a ještě horké výrobky z peci kupovali, także vždy -nové a nové vzory tvořili malíři Landsfeld s Ludvíkem. Na př. na jedné desce bylo namalováno 15 talířů a každý měl jiný vzor. Právě vždy nové tvoření v duchu

Značka nynější slovenské keramiky.

Značka Dielny na hlinený riad úč. spol. od 1911—1914.

Značka Jana Kitty 1872.

lidovém je základem a životem ve slovenském lidovém umění. Na jaře 1919 dílna rozšířena o hrnčířské oddělení, též zvýšen akciový kapitál na 200.000 Kč. Od 15. 11. 1919 do 15. 3. 1920 uspořádán »komisariatem pre zachovanie umel. pamiatok« v Bratislavě kurs, jejž vedla ak. malířka M. Vořechova-Vejvodová.

Roku 1931 změněn název dílny na »Slovenská keramika«, akc. spol. Na podzim 1921 rozšiřována dílna. Stavbou v nejdražší čas slovenské lidové keramice vlastně se nepomohlo. Teď se tvoří málo, aneb se kopírují vzory z museí. Nyní zaměstnávají dílny asi 35 dělníků a učňů.

Na mezinárodní výstavě v Paříži 1925 »Slovenská keramika« obdržela Grand Prix a vedoucí malírny H. Landsfeld ¦ byl požádán. Galerií Montparnasse v Paříži, aby poslal do Revue du Vrai et du Beau k reprodukci svoje kresby tří' velkých malovaných váz a jiné výtvory keramiky i malovaného nábytku.

Od listopadu 1922 vede dílnu správec J. Procházka. Zásluhou