Útrapy selského lidu na Zbraslavi po válce třicetileté.

Kráčíme-li dnes žírným krajem v okolí Zbraslavě, vidíme s radostí úrodná pole, upravené, stromovím vysázené silnice a cesty, výstavné vesničky, statky, domky i chaloupky čistě omítané. Bílý kostelík, pěkná budova školní, obsáhlá zahrada a školka stromků, a kol každé živnosti kousek zahrádky pro květiny a velká štěpnice — toť dojem milý a tklivý!

Nemůžeme se dnes, v době elektřiny a radia, vmysleti v dobu smutnou za války a po< válce třicetileté, o které zápisy; v starých knihách gruntovních podávají krátké, ale dojímavé a neuvěřitelné zprávy. Co v nich životního utrpení, co životní síly a poctivosti, vytrvalosti!

Dočítáme se na př. v knihách zbraslavských, že »léta Páně 1658. Matěj Liška ve vsi Lipencích ujal pustý místo za 30 kop grošů, ke kterémuž přidáno pole pode dva strychy. Kteréžto místo má sobě sám vystavěti a za, dvě léta budou mu roboty a kontribucí pasisírováný (odpuštěny), takže až od léta 1660 má teprve počíti takových 30 kop ročně po 2 kopách platit do dů-chodův klášterských na Zbraslavi.« Od léta 1660 až do léta 1675 zaplatil 30 kop a tak v zaplaceném místě jest.

Léta 1658. Vácslav Hájek ujal tu chalupu Petráčkovskou, dokonce pustou, kterouž stavěti musel, podle proěacování za 15 kop. ¦

Chalupa Walnohofská. Ta chalupa pustá zůstává a při ní toliko kus světnice jest. Anno 1665. dosazen Václav Dopita, kterouž ujal za 25 kop1 grošů.

Chalupa, Havlíčkovská, Léta 1657. Adam Havlíček ujal. tu chalupu za 70 kop. Léta 1681. dosazen za hospodáře Matěj Kocourek, neb předešlý hospodář, převrácený jsouce, odešel z té chalupy v nočním čase do Drážďan, ženu, syna i dceru, též kon-ventského kuchaře za sebou loudíce, a chalupu pražnou zanechal, která vrchnosti propadla.«

A dále šli cestou křížovou ti, co odešli do' ciziny, i oni, kteři doma na rodné hroudě v potu tváři a přívalu slz, pracovali. Tak čteme v zápisu o. gruntě Jakubovic z léta 1678.: Týž hospodář si zoufal a oběsil se... a opět jiný: V řece Vhltavě se utopil ¦••

Léta 1680. Vácslav Štěrba ujal ten grunt po Vítovi Homolkoví, zběhlým, který v nočním čase s ženou a s jedním dítětem,