nechavše statek prázdný, vzavše s sebou tři koně, vůz, a co odvézti mohl, pryč odejel.

Podíl po Rozině »zmrhané« 12 kop grošů připadl do důchodu, rovněž i po Vácslavovi »na vojně«. A když se vrátil Váeslav z vojny, porovnal se o zbytek podílu s hospodářem za dvě železné podkovy a 10O kusů podkovních hřebíků...

A jak skromné byly v onom čase výbavy našich venkovských nevěst! Na gruntě Stankovském ve vsi Lipanech na panství Zbraslavském bylo sepsáno nábytku a různých věcí: Almara jedna, truhly na šaty dvě, jedna zelená, druhá vořechova; mandl jeden, špižírna jedna, moučný truhly na vaření dvě; mísník jeden, stůl jeden, lávky dvě, pivních džbánů s cejnovými víčky pět, talířů cejnových pět, lžic cejnových pět. Kotel železný prací jeden, cihlička mosazná jedna. Podušky čtyřloketní tři, šestiloketní jedna, tříloketní jedna, a devítiloketní jedna. Sukně caiková jedna. Krondrašky modré dvě. Kamizola kainrholarová jedna. Šněrovačky: sukýnková červená jedna, a porterovy dvě. To na rozdělení bylo1 mezi sirotky po úmrtí rodičů. A hospodář porovnal se se iSourozenci o jejich skromné podíly a dal jim: Anně jednu ovci a jednoho jarlynka za 8 kop grošů, Rozině jedno tele za její podíl 8 kop grošů, bratru Matějovi dal jedno hříbě a tak se porovnali, neb více než po jedné neb dvou kopách ročně na podíly spláceti nemohl, zvláště, bylo-li dětí šest, osm, a tak museli na vyplacení čekati děti dětí a vnuci někdy dvacet, třicet a čtyřicet let, a nedočkavše se, při smrti odkazovali zbytky podílu k záduší Svatohavelskému, Černošiekému a Vranskému.

Často místo výplaty podílu 12 kop dal hospodář na jedno osetí k užívání jeden neb dva strychy pole, neb dal obilí na setí, pšenice, žita, ječmene, hrachu a to se pak při držaném soudu na kanceláři Zbraslavské odepisovalo. V době nouze poválečné prodávali podíly za obilí — do důchodů.

Nezní to dnes jako pohádka? Naříkáme i nyní na zlé poměry, ale takové byly poměry selského lidu ve století 17. po třicetileté válce!

Nejednou, objevil se had nejen ve stavení, ale i v sednici. Byl předzvěstí neštěstí, smrti. Vždy však ne, když mu ve stavení nebylo ubližováno».

Na střeše, kde se na slunci vyhříval, zjevil se na zahradě pod jabloní i na ní, u studny, na dvoře, v chlévě a často i na zá-