takže mnohý slovenský učitél i student nošením jich přivodil sí i pronásledování.

Obchodu se slovenskými výšivkami chopily se brzy i samy slovenské ženy. Z Krokovaní, Trebatic, Lubiny a ze Bzinců putují dnes zástupy slovenských žen po Československu, aby nabízely ke koupi slovenské krajky a výšivky. V Praze ku prodeji jich utvořena byla roku 1900 společnost »Zádruha«, v Brně roku 1902 »Ústředna«, v Turčanském Sv. Martině roku 1911 »Lipa«.

Dětvanky před kostelem.

Slovenské ženy ani nestačí vyhověti všem objednávkám výšivek. Mladé dívky, sotvaže dovedou jehlu držet v ruce, již se pilně cvičí ve vyšívání. V zimě od Všech svatých do polovice dubna vyšívá všecko ženské pohlaví v dědině. Na jaře ovšem odkládají jehly a chytají se opět motyky. Je všaik též dosti žen, které se výhradně vyšíváním zaměstnávají. Práce těch bývá potom jemnější a proto i hledanější.

Za nejstarší slovenské výšivky bývají pokládány odborníky pruhy látek, ozdobené prolamováním a výšivkami s motivy nej-častěji kohoutů a hvězdic, které bývají potom vešŕvány do zástěr nebo jinam. Tyto pruhy jsou známy pod jménem »žilinská robota« a byly pracovány ve mnohých dědinách v oikolí Žiliny v XVII. a XVm. století.