str. 231
Otázky a odpovědi.
Dřevěné zámky u lidu československého. (Arch. J. S., S.) Děkuji za laskavé upozornění a nabídku kreseb, jak vypadaly a jak se otvíraly, jaké sestrojení měly dřevěné zámky. Je to prastarý přežitek kulturní, o němž jsem podal obšírnou zprávu s obrázky, s literaturou příslušnou v Českém Lidu IV., 291. S těmito prastarými, primitivními zámky lidu československého shodují se zámky dřevěné v zemích východních, v Syrii, v Egyptě, v severní Africe, v západní Evropě, zejména v krajinách německých. Viz literární údaje v mém článku uvedeném: Dřevěné zámky v Čechách a na Moravě. Dřevěné zámky na Modravě popsal K. J. Červinka, Časopis vlast. muz. spolku olom., 1894, ě. 43. V článku svém připojil jsem čtyři vyobrazení, dva zámky z České chalupy na Jubilejní výstavě 1891 a dva zámky moravské. Na str. 292 až 294 popis, jak byly zámky sestrojeny a jak se otvíraly i zavíraly. Chodské dřevěné zámky popisuje (dvě vyobrazení) J. F. Hruška v Českém Lidu IV., 307, 320. Srv. též Hruška, Dřevěné zavírání z. Chodska (s obrázky) v Českém Lidu VIII., 61 až 63. Dřevěné zámky vylíčil jsem pak v otisku . »Česká chalupa« zdila »Stolet práce« v Praze, 1896 (téžněmecky: Das böhmische Bauernhaus, Prag, 1896). Dr. J. Sehnieltz referuje o mojí studii o dřevěných zámcích v Internationales Archiv für Ethnographie, 1896 a přidává doklady z Francie, z Německa, z Nubie, z Cypru, činy, z. Afriky. Právě vydal důkladnou srovnávací studii o> dřevěných zámcích v primitivní kultuře F. Leinbock v publikacích Estonského musea (VEesti Rahva Muuseumi Aastaraamat, II., Tartu Dorpat, 1926, str. 48 až 68, s 18 obrázky, článek: Puulukud, t. j. dřevěné zámky). Uvádí roz^ sáhlou literaturu. Dokazuje, že dřevěné zámky byly nejstarší ochranou bezpečnostní, snad po celém světě, uvozuje doklady slovné i obrázkové, estonské, litevské, polské, ukrainské, ruské, arménské a sibiřské. Chcete^li látku o- československých dřevěných zámcích zpracovati, musíte znáti všecky zprávy o cizích zjevech příbuzných. Knihy a časopisy s radostí Vám v knihovně Národního musea v Praze předložím. Č. Zíbrt.
Kouzelný proutek (virgule), odpověď k dotazu (P. Funk, Olomouc). Vydal jsem dvě knihy: 1. Kouzelný proutek, vir gule (>Duch a svět«, spisy populárně poučné, pořádá Jan Emler, svazek 23), Praha, F. Topič, 1917, 8°, str. 72. 2. Virgule a siderické kyvadlo, Hledání vody, kovů a pokladů čarovným proutkem, Praha, »Sfinx« (Bohumil Janda), 1922 (svazek 1. sbírky »Světlo ve tmách«, redakcí Č. Zíbrta), m. 8°, str. 302 (I), 16, a četnými obrázky a návody praktickými. V oboii uvedl jsem rozsáhlou literaturu, českou i cizí. Č. Zíbrt.
|
|
