Předchozí 0235 Následující
str. 232
Hříčky s jmény a lidové vtipy z Pardubicka. Potéšilka potešila Potěšilem Potěšila, Tento vtip běhá městem. Pardubicemi, kdykoli se radostná událost krtin opětuje. Slyšel jsem jej: a také to mi vypravoval p. řid. učitel v. v. Potěšil a s nemalým potěšením. — Ve Břehách u Přelouče jest chałupnik Oincibueh. Složili výklad jeho jména: Dvakrát einci, jednou buch — celý břež-»ký Cincibuch! — Na jedné straně Labe jsou Břehy, na druhé Kozašice. Osadníci druhých vesnic se na těchto pocvičují v mluvnici, tvoříce množné číslo: Tady jsou Břeští (Břežs+Í) i tam. Koza (Brežští); a koza břeští. Obě zprávy mám od p. říd. F. Potůčka, kdysi v Břehách, nyní ve výsl. v Přelouči. Hovor lidí na Pardubicku: »To jsou časy!« »Po Kladinu!« Vesnice Časy se blíží vsi Kladině. Na pardubickém hejtmanství jsou roztroušeny osady: Dědek, Nerad, Brambory. Děti ve škole se baví shledáváním těchto jmen ve větu: Dědek nerad brambory. — O vsi Dolanech běží verš: Dolany zlatem jsou kovaný. (K otázce red. Č. Zíbrta v č. 3., 4.)    Bohumil Studna (Pardubice).
Bielék Anton, Fašianki, 1880. Hledám tuto knížku. Kdo mi o ní poví, nebo mně jí zapůjčí ke studiu?     Č. Zíbrt.

Literární rozhledy.

Dr. Jiří Horák, Zvyky, obyčeje a výroční obřady našeho lidu (Otisk z Vojenské čítanky II.), v Praze, 8°, str. 258—290. Náš vynikající znalec lidového podání, prof. Horák, poučuje československé vojáky o zvykosloví lidu československého. Popisuje a vysvětluje obyčeje, pověry, slavnosti při narození, svatbě a pohřbu. Seznamuje přehledně s obyčeji a obřady výročními. Rád dosvědčuji, že spisovatel vyčerpává v hlavních rysech všecky důležité doklady o tom všem. A těší mne ovšem, že hlavním izdrojem, stále uvozovaným, byl spisovateli náš Český Lid, všecky ročníky, jejichž obsah prof. Horák důkladně zná a umí navázati záznamy a studie z českého Lidu vhodně na záznamy ostatní, starší a nejnovější. Používal také mých fcnih, jejichž výčet dosti úplný, na konci vedle jiných uvádí. Stať napsal r. 1920 a poznamenává, že by dnes leccos zpracoval jinak. Účel práce jistě i takto se vydařil: stať. živě, ořístupně psaná. zasvětí každého do bohatého, rozmanitého zvykosloví československého. Škoda, že není provázena obrázky!

Josef Janko, Husovo a Šimona Lomnického »pik mezi vše-oky« a jehö hlubší vztah a význam. Zvláštní otisk ze Sborníku prof. J. Máchala, Praha, 8°, str. 336 až- 348. Přesvědčuje tu prof. Janko se stanoviska jazykozpytu srovnávacího1, že »pik«, »ne-pik«, doložené n Husa ve Frantových Právech, u Šimona Lóiti-


Předchozí   Následující