Hostinský okolnost, že »nelze přistoupiti na domněnku, že by celý nápěv »Horo, horo atd.«, pocházel % doby starší, před r. 1S34 (rok Bechyňovy popravy). Tento rok se stal však osudným nejen Bechyňovi, ale i zastáncům Bechyňoiva autoj-ství, a to dvakráte.

Předně téhož roku (1834), vyšel onen nápěv v Moskvě v u-krajiniské sbírce M. Maksimovliče (Golosa ukrainSikicbJ pěsen), jako č. 2., jak vidno z připojeného přepisu, až na nepatrné znaě-ny s naší písní totožného; a zadruhé téhož roku se dávalo památné představení prvé Fidlovačky, v níž J. K. Tyl mimo jiné české písně užil i písně »Horo, horo atd.«, na kterýžto- fakt upozornil loni prof. Hýsek (Národní Listy, 9. června 1926.), když se byl dověděl z mého sdělaní o tom, že nápěv téhož roku vyšel v Rusku. Již r; 1923 upozornil jsem ve svém spisiku »Píseň národní«, krwmě ruského i na polské varianty, zijiistil jsem tam dále, že nápěv je dávno znám- v Rumunsku, a od těch dob jsem. zjistil, že píseň je doma též u Srbů a r. 1925 jsem ji sám slyšel v Oohridu (v Makedonii), rozumí se, že od tamních lidí domácích.

Poněvadž tyto varianty, popřípadě duplikáty, nebyly až dosud vytištěny pohromadě a poněvadž j© potřeba, aby se uvedly ve všeobecnou známost (když nia př. loni se měl poříditi pomník Beichyňovi jako skladateli oné písně a chystalo se vydání knihy s veškerým literárním vyzbrojeni ve způsobe pietni monografie), otiskuju zde, co mám při ruce, a to v řadě pod sebou, nápěvy: český, ukrajinský a dva polské. Makedonský variant pro identitu nápěvu i slov jsem ani nezapisoval.