živě a v době pohlavního rozdráždění tak hlučně, že vnít^dk zdí, prázdná místa pod podlahou jimi až řinčela. Ospalý člověk v noci nejednou slyšel kolem sebe mluvit, písklat, pláč i zptiv ... strašilo...

Před 80 lety ve faře Svatomáří u Vimperka, za faráře Špačka (1894—1906) za jedné takové noci tři učitelé, kteří faru hlídali před 'zloději, z budovy, někdejší tvrze a dosud rozbité chajdy, utekli >a nikdo jich nepřiměl, aby čtvrtou noc ve faře (na sále) přespali. Pa,n farář rejdům myší zvyklý darmo vysvětloval ... ve faře strašilo. Potom mu jistý sladovnický poradil vyhubit myši hořkými mandlemi a tolik jich zahynulo, že rok zie zdí myšinu bylo cítit. Od té doby v budově nestraší: aspoň nynější Svatomařští o tom nic neví.

Co je Fidlovačka! Fidlovačka (čili hevzle), dřevo, kterým švec uhlajZiUJe podešve a kramíleky (Český Lid XVI. 338). Podle fidlovačky nazvána slavnost staropražská cechu ševcovského v Nuselském údolí.

Popis zevrubný slavnosti Fidlovačky a výklad o jejím původu, s věncem rozmanitých pověstí, uveřejnil jsem i s vyobrazeními v Českém Lidu XX. 318 až 327.

Nejstarší vyobrazení pražské velikonoční slavnosti Fidlovačky r. 1824 uveřejnil jsem v Českém Lidu XXIV. str. 241, 242. Neznámý umělec znázornil Nuselské údolí, jak trojice muzikantů s oblíbenou tehdejší harfou, hraje pod májem, na kterém jsou zavěšeny nástroje obuvnické, vejdunky z vajec, fábory, pentle, věnce z jarních květin. Veselou náladu představuje dvo

Jak v letech dvacátých minulého století slavili v Praze Fidlovačku, poučuje prof. V. A.Franeev v článku A. F. Kuchař-