ski (profesor varšavský) o Slamníku a Fidlovačco r. 1826, Český Lid XV. 386—388. Zajímavé svědectví obšírné ruského učence o této lidové slavnosti.

Mistr profesor Beneš Knüpfer, nedostižný umělec při zobrazení oživených vln mořských, jež mu r. 1910 v noci ze dne 19. listopadu na 20. listopad, (kdy se vrhl na cestě do Ankony s lodi do moře) při tragickém skonu na dně mořském šelestily svou hrou v temnu nočním za rozbouřené nepohody pohřební hudba smuteční, v mladých letech věnoval pozornost výjevům z lido-

Josef Manes: Fidlovačka v Nuselském údolí.

vých velikonočních slavností pražských. Pokusil se Knüpfer v letech 60.—70. minulého věku znázorniti několikráte rušný život lidu pražského na Fidlovačce v Nuselském údolí. Několika rysy naznačuje náladu veselou, skotačivou návštěvníků i příslušníků cechu ševcovského1, jenž slavnost obvyklou výroční pořádal a fidlovačku s kopytem, sídlem, rašplovaékou a ostatními odznaky obuvnického řemesla zavěsil na tyč jako symbol řemeslnický rozjarené společnosti. Viz dva Knüpferovy obrázky s námětem, Fidlovačky v Českém Lidu XX. str. 320, 321.

Lámali si hlavu učení neučení, odkud slavnost Fidlovačky vznikla. Krolmus (Český Lid XIII. 116) píše: »O pohanské národní slavnosti Fidlovačky ke cti Živěně, jinak Léta neb Velko-