Žatecké ženy německé ověnčily květy a stuhami prapor Sokola pražského r. 1871.

Dr. Miroslav Tyrš po založení »Sokola« snažil se buditi zájem pro myšlenku sokolskou tím, že podnikal jsa vždy v čele a staraje se i pořádek a dochvilnost, výlety do blízkýeh i vzdálenějších, zejména památných míst a krajin. Byl všude vítán i s bratry Sokoly, všude šířil důvěru a lásku k sokolskému praporu.

Co dnes jednoty sokolské, ochrankyne menšinových, ohrožených jednot, podnikají, navštěvujíce je hromadně pro posilu národního vědomí a pro povzbuzení a odvahu i stálost v boji národnostním, tomu již rozuměl a význam těchto výletů pochopil bystrý náčelník: Sokola pražského*. \ A tak se vydal s bratry Sokoly z Pražské jednoty i z jednot krajinských r. 1871 do Žatce, vyhlašovaného za baštu německou.

Vedle kusých zmínek po časopisech zachoval budoucnosti věrný obrázak tohoto výletu sokolského v. stavební rada Ing. Boleslav Trojan, isyn známého neohroženého bojovníka za práva národa českého, Dra AI. P. Trojana. Líčí jako spolehlivý svědek a vynikající účastník v rukopise »Z mých pamětí« tento pa matný výlet sokolský do Žatce:

Druhý případ mé účasti na veřejném sokolském vystoupení v oněch dobách po návratu z Ameriky udal se dne 6. srpna 1871 a týká se výletu Pražského Sokola společně s Pražským Hlaholeni, s Uměleckou Besedou, s Merkurem a s připojivšími se českými jinými sokolskými jednotami a vlasteneckými spolky z blízka i z dáli do Žatce. Tento výlet, jehož jsem se zúčastnil z Rakovníka s tamním bratrským spolkem, jest zvláště pamětihodný.

Toho dne kterýsi spolek český ve zněmčelém Žatci, buďto spolek, zpěváčky anebo- remeislnicko'-živnostenská beseda slavily zahájení své činnosti, odevzdání praporu. Ohtějíce na odiv místních i vůkolnieh Němců prokázati mobutnosft živlu českého, sezvali si všecky národní spolky, hlavně ze severozápadních končin království a ovšem také z Prahy, z máti měst.

Vskutku usneseno všestranně na imposantní účasti ku pokoření germanisujících krtků žateckých, druhdy přepevně če-