Dívka vycházející do přírody měla tolik vroucích přání, z, nichž vycházelo nejpřednější,, aby se brzo vdala a těšila se spokojené domácnosti. Mladé vdané bezdětné ženy věřily, že kvetoucí žito má blahcdárný účinek jako rosa na kvetoucí mateřídoušce v čarodějné noci svatojanské.

Po stránce zdravotní byly podobné výlety do rozkvetlé přírody osvěžující pro tělo a zároveň povzbuzovaly jarou mysl.

Náhle roznesla se pověst, rostla,, jak se šířila, že na Lito-myšlsku řádí stoupenci dávných Adamitů. Já sám jako student býval jsem v Němčících u Litomyšle na prázdninách u strýce Nováka, Drobného, který mi vypravoval, že jejich služka Kačka (z Kozlova), každým rokem běhá v noci svatojanské do polí, když žita kvetou, aby prý omládla a brzy se vdala. Jindy prý za jeho mladých let si toho ani nikdo nepovšimnul, teď prý už je to vzácnější a jen služebné a z chalup se blázní, ze statků už do polí dívky nechodí.

Na Litomyšlsku podle jiných zpráv ještě před 20 roky Vyskytly se případy, že dívky ve svatojanské notei odešly do přírody se proběhnout a skrývaly se v obilí. Tenkráte o tom psali z neznalosti, že je to zbytek sekty adamitské a také úřady věnovaly pozornost těmto planým pověstem, jež snažil jsem se vysvětliti jako přežitkem svatojanských obyčejů lidových.

V našem okolí mívaly čarodějnice své shromaždiště u Dvorská, hlavní však na Sopouškách u Letovic směrem ke Skrchovu.

Když chtěla čarodějnice vyletět, tedy se v kuchyni pod komínem vysvlékla a namazala zvláštní tajemnou mastí, vsedla na poinetlo, kterým vymetala »pekárně« a to obkročmo jako na koně, a řekla »zavadá nezavadá«, vyjela komínem do shromáždění svatojanských čarodějnic.

Jedenkráte pacholek měl hospodyni' v podezření, že hospodyně čaruje. Opatřil si kousek desky ze hřbitova z rakve šestine-dělky, ze které vypadl suk. Schoval se, číhal na hospodyni, načež spatřil sukem, jak vyletěla. "Viděl též, kde má schovanou, zázračnou masť. Svlékl se tedy také, namastil kouzelnou mastí, vsedl na poinetlo, řekl »zavadá zavadá« a vyjel komínem; zavadil však v komíně, tak že se komín za ním ztbořil. Poněvadž! řekl »zavadá