zavadá« místo »zavadá nezavadá«. Koště letělo s ním přímo mezi ostatní čarodějnice na Sopouška.

Pacholek viděl, jak čarodějnice tancovaly s čerty; též ho pc-padly a podávaly jedna druhé k ďábelskému tanci, tak že by ho byly potrhaly. Připíjely si čarodějný nápoj, který nalévaly do koňských zpřerážených hnátů. To trvalo tak dlouho, až v nedalekém Skrchově kohout zakokrhal, načež se okamžitě vše roz-prchlo'. Čáry zakokrháním kohouta ztratily všechnu moc.

Na louce »na Sopouškách« roste bylina, kterou možno otvírati všechny zámky. Kdo chce bylinu nalézti, dává pozor, když sekáči sečou, »na Saponškách« seno. Jakmile sekáč kosou doi ní tne, aťsi je kosa jak chce upevněna, spadne hned s kosiska. Posekaná tráva se sebere do náruče a hodí do řeky; tráva všechna plove po vodě dolů, jen 'kouzelná bylina plove proti vodě. Jest však nepatrná, spadne při sbírání a vytrousí se.

Nejdříve několik slov, jak Pražané v letech padesátých minulého století slavili Boží Tělo a pak o tom, co značily »ochtábky« a jakou měly podle lidového podání zázračnou moc ochrannou.

O Božím těle chodívali v Praze kostelníci po1 domích s věnečky svěcenými, dostávali za to koledy. Věneček pověsili za okno, doi komory, za krovy, aby hrom do domu neudeřil. Do těchto věnečků brali rádi olivu zahradní (rokytník ouzkolistý). U mých rodičů měli na zahradě krásný prevysoký strom olivový; i přicházívaly babičky před Božím tělem, prosíce o větvičky do věnců. Jednou však udeřil do stromu toho hrom a spálil jej i s mladými ptáčaty, kteráž na něm hnízdo své měla. 0 Božím těle stelou před oltáři rákosím (jako v Třemešné), kterýmž i oltáře jsou ozdobeny: jinde opět kvítí postýlají (na př. v Miletíně), kvítí také házejí chlapci neb děvčata vystrojená v cestu, kudy procesí jde. (Srov. Kodlár, Sláva Bohyně 181.) Hanka v Kroku II. 500: »V Cechách po chrámích i po domích celý Božítělní týden stelou rákosím«.

Ochtáb Božího těla. Nitě se předou na ochtáb Božího těla ve dvanáct hodin v noci, a než slunce vyjde, musí s němá býti hotov, a ty nitě mají takovou moc, že když někdo s nimi dost málo má na sobě ušito na 20 štichů, tak nemá k němu moc mužíček (hastr-