Předchozí 0333 Následující
str. 330

druhá na severní Dobrú Pazdernu a D'omaslovice. V těchto obcích (to bylo r. 1898 v červenci) i ve Skalici kroupy úrodu poškodily a místy i zničily, ale Lhoty a blíaké okolí od pohromy ušetřily. Profesor, jenž dosud významu slov hrabáčů nerozuměl, pochopil nyní, proč tak hořekovali a zvoníka volali, aby zvonil. Když přišel do Těšína, dotazoval se u svého kolegy, profesora fysiky, na tento po-divný zjev. Ten jemu vysvětlil, že zvonek obsahuje hodně jistého kovu (platiny1?) a proto že má tuto neočekávanou, ale přirozenou moc, že jeho zvuk mračna zahání. Ale lid výkladům těmto nechce věřiti a věří v zázračnou moc svého zvonku. Bájí si, že proto má takovou sílu a moc, protože tímto zvonkem ještě žádnému sebevrahu nebylo vyzváněno a tak posvátnost zvonku nebyla zneuctěna.

Praví a dokládá ještě: V Kaškovicích (sousední obec) mají rovněž taký zvonek z, r. 1850, ale že s ním zvonili utopenci, nemá té moci zaháněti kroupy a mračna.

Dodnes zvonívá se tímto zvonkem proti bouřím, kroupám a mračnům, která by kraji zkázui mohla přinésti a lid vždy, kdykoliv se k těžké bouři v tomto horském kraji schyluje, toužebně očekává hlásku toho zvonku a v něm vidí záchranu a útěchu Ve chvílích strachu a úzkosti. Nechť je den nebo. noc, zvoník Škapa nikdy nelení a vždy je na stráži, aby zvoněním pověstným a oblíbeným zvonkem byl svým krajanům nápomocen. A dítky našly i slova na hlas zvonku »Antonína«, který takto' zní: »Antunku dej půlku.«

Čeněk Zíbrt:

Staré obecní řády o letním koupání ze století 18. a z první polovice století 19.

Staří uznávali zdravotní užitek koupání ve vodě stojaté i běhu-té, ale časté případy utopení i starost o mravopočestnost, zejména mezi mládeží, nutkaly, aby vydávány byly řády, předpisy, kde a jak se má koupati. Doufám, že přijde vhod tatoi snůška ukázek, jak se obce staraly o zamezení nešvarů při koupání, jak se staraly o bezpečnost života velkých i malých koupačů. Čtoucí snadno vyrozumí, že tyto starosti bývalé posavad nezastaraly a že by se mohly dnes znova přetiskovati i na tabulky u koupadel psáti. Vodítkem je,mi kniha Emila Maxmiliána Obentrauta, Samospráva obce v království českém, v Praze, 1863,1. díl, strana 344 až 347.

Koupání v běžící vodě jest ovšem pro zdraví prospěšné a musí se to jen schvalovati, že mají venkované obyčej, letního


Předchozí   Následující