mimo Slovensko ještě částečně i v Prusku, Polsku a Jugoslávii. Proto také plzeňský kroj tak zajímavý mohl dáti pevný základ k této malé, avšak první srovnávací studii slovanského kroje, v které nové nazírání na jeho původ a rozvoj přeje si býti podnětem k samostatným a podrobným studiím jednotlivých jeho součástek.

Podepsaný pokusí se vyhověti tomuto přání bystré znalkyně lidových krojů slovanských ve zvláštní stati samostatné. Zatím upozorňuje na směrodatnou její knížku a doporučuje ji jako zá-

Obr. III. Šperky. 1. Chebsko, řetěz na krk. 2. Chebsko, naramek. 3a, 3b. Plzeňsko, prstýnek. 4. Ohoitěšovsko, jehlička do vlasů. 5, 7. Chotěšovsko, korunka s jehličkou «pro nevěstu. 6, 8. Staňkovsko, věnec a kulatý pentlík pro nevěstu. 9. Plzeňsko, granátky. 10. Plassko, pentlík.

kladní katechismus všem, kdož by chtěli porozuměti vývoji lidového kroje československého.

Nejraději bych uveřejnil a přetiskl knihu M. Lábkové celou, od začátku do konce. To ovšem není možné. Aspoň ukázky důležitější s novými výzkumy otisknu se svolením přátelským spiso-vatelěiiným i s názornými obrázky. Jde' mi/ oi stati, kde spisovatelka buduje samostatné svoje základy ke studiu a porozumění lidového kroje.

Rukávce. Přes oblečku, hlavně ve sváteční dny brány české rukávce z jemnějšího plátna, připomínané již ve stol. XIV. Sahají po pas, v novější době se nastavovaly1 hrubým plátnem, aby byly delší. U krku jsou buď všity do límečku a tento spínán cínovým spínátkem, často tvaru srdečka se vsazeným granátkem