(Chodsko a okolí), nebo jsou kalounkem stahovány (Plzeňsko a okolí). Kukávy u nich zprvu dlouhé, později krátké nad loket, jsou střiženy z rovného kusu plátna a pod paží vsazen čtyřhranný klínek, aby se záhyby mohly nahoře sebrati. Jedině na Chotěšovsku vnikly k rukávcům v XVI. stol. do Čecto zanesené španělské »balonové« rukávy, rozšířené až na Moravu a Slovensko, kde se vyskytují hlavně u košil mužských. Vrapování náramků a rukávů ztužováno přes záhyby šitým geometrickým, více však řůžicovitým ornamentem, z černého cordonnetného

Obr. IV. Šatky.1. Loketsko. 2. Polovina uzlíčkového čepečku pro svobodnou. 3. Plzeňsko.

hedvábí na Chodsku a okolí, na Piasku a Stříbrsku tmavě modrým, na Chotěšovsku a, Plzeňsku bílou přízí. Na Chodsku a okolí a na Chotěšovsku jsou našity dole na. rukávech tacle, bílé dírkově vyšívané, všité do1 tkaného pásku. Na Plzeňsku a okolí jsou pouzą malé volánky z paličkované krajky, většinou však bez nich. Okolo krku přivazováno široké i úzké okruží buď jen plátěné nebo i uměle vyšívané. (XVI. stol.).

Živůtek. Hořejší část oblečky, na Slovensku »stanka« zvaná, bývala dříve zdobena barevným tkaním nebo vyšíváním. Vývojem kroje a přibráním rukávců se tato zdobenější »staříka« osamostatnila, totiž na starou nezdobenou O'blečku oblékána nová krojová součástka, stejného střihu jako hořejší díl oblečky. Na Hané se udržela dosud pod názvem »oplecko«. K tomuto se náramky nepřišívaly. V Čechách šita již tato< nová součástka od XV. století z drahých látek, nejvíce brokátových a zvána »ži-