vůtkem«. Tvarem zůstala úplně věrna obleče©, vpředu výstřihem i rozparek oblečky napodobujíc. Živůtek tento vznikl pravděpodobně rozdělením »české sukně« na dvě části a to> na vrchní a spodní. Koncem XV. a v XVI. stol., když se živůtek v Čechách osamostatnil, býval již i jiné barvy než nová, pouze od pasu sahající sukně, které dřívější název zůstal. V Čechách vlivem módy na konci středověku se uvazovaly sukně až k němu, proto musil býti živůtek opatřen polštářky, které sukně přidržovaly, aby nespadly. Ústroj tento se udržel až do poslední doby v západních a východních Čechách. Živůtek v celých západních Cechách jest malý, úzký a krátký, vpředu šikmo střižený, sbíhající se až u dolejšího lemu. U paží vybíhá buď v malé cípky s dírkou, jimiž se protahuje stuha, tvořící pak náramky, nebo bývají ušity hned u živůtkti, z téže látky jako celé tílko. Živů-tek zůstal krátký až do poslední doby. Na Plzeňsku a v okolí, kde se sukně časem až ki pasu snížily, byly stuhy nebo náramky jenom prodlouženy a tím i živůtek spadl hlouběji nežli dříve. Do přední otevřené jeho- části zastrkován tvrdý punt (XV. stol.) klínovitého tvaru, velmi zdobený zlatými a stříbrnými prýmy a dracounem. Asi v té době vznikla také západočeská »poduška«, »poruštička« nebo také »peřinka« zvaná, nošená vdanými ženami; pokrývala se povlačkou, místy velmi bohatě dracounem, korálky a sklíčky vyšívanou s krajovými odchylkami, vyhraněnými velikostí nebo výšivkovým rozdělením. Živůtek se pak přes punt i podušku spojoval hedvábnými pentlemi nebo šněroval barevnými tkanicemi. Živůtky, hlavně na Chodsku a okolí, jsou bohatě vyšívány dracounovými trubičkami, stříbrnými penízky a korálky. Mají našité stříbrné prýmy a výšivka se podle nich také rozvrhuje cestami. Volná místa mezi pruhy jsou vyplněna květy, hlavně růžicemi s vnitřky korálovými neb ozdobnými knoflíčky vyplňovanými. Výšivka tato jest velmi příbuzná dětským karkulkám. Živůtky, punty i podušky v Cechách jsou z doby vrcholného1 krojového vývoje na konci středověku, z nichž pouze živůtek pod různými jmény pomalu vnikal na. Moravu a jen částečně i na Slovensko. Punty a podušky zůstaly však již jen v Čechách, vzdálenější kraje jich již nepřevzaly.

Šperky. Ze šperků největší obliby a rozšíření došly stříbrné náhrdelníky XVI. stol. na Chebsku a v okolí. Z několikanásobného řetízku, vzadu ukončeného1 záponkou na provléknutí tka-nice, splývá vpředu bohatá výplň z rozličných stříbrných mincí, růžic, srdeček a křížků. Tyto řetězy jsou trojího druhu: 1. nejstarší růžioovitý řetěz, na kterém články řetízků jsou zdobeny růžičkami, 2. mladší destičkový řetěz, kde místo růžiček zaujímají