Předchozí 0346 Následující
str. 343

malé koso čtverečné stříbrné plátky a konečně 3. novější řetěz hráškový, bez dřívějších ozdůbek. Pracovali je pasíři ještě i tehdy, kdy pásy již zanikly. V ostatních krajích západních Cech nosila hlavně děvčata na krku různé křížky nebo mince, na tkaničce zavěšené (XVI. stol.), nebo několik řad broušených granátků nebo stříbrných perel. Kukávce na širším Chodsku se vpředu spínaly již zmíněným cínovým spínátkem. Prsteny ze XVI. století u lidového kroje známy jen svatební a to stříbrné s řetízkem, přidělaným dokola, který má na jednom konci zámeček, na druhém klíček. Náramky a náušnice nošeny pouze ojediněle, nejvíce na Chebsku a Loketsku. Byla to; práce pasírů, ne zlatníků, v hrubším provedení. Eůžence, velmi oblíbené. v XV. i XVI. století jako' nepostradatelný doplněk jak muž-ského1 tak ženského1 kroje, zachovaly se v -západních Cechách ve větší míře zvláště ve zněmčených krajích. Ve městech svojí nádherou a cenností bývaly řáděny mezi šperky. Na venkově byly růžence hlavně ze zrn klokočových nebo ze skleněných granátů.

Zavíjení hlavy. Kukla, podbradek, šatka. Pozůstatkem »zavití« neb »kukly« z XIV, stol. je zavíjení hlavy podbradkem na Chotěšovsku, jakož i úprava hlavy jeptišek. U těchto jest »kukla« z velmi naškroibenéhoi pruhu plátna, někdy zpředu zkrášlena volánkem nebo pod. a klade se pod bradu a před ušima vzhůru a na temeni se buď zapíná na knoflík nebo1 se špendlí. Někdy se rozšiřuje, takže zakrývá i část hlavy, na temeni však vždy zůstává zadní část hlavy volná. K této »kukle« si jeptišky vždycky nahoře přišpendlují »šlojíř«, který splývá po temeni a zádechi dolů. U kroje chotěšovského jest podbradek utvořen z barevného šátku naúzko složeného. Vázal se v zimě buď přes plenu, nebo po jejím odložení přes vlněný červený šatek, který si ženy obyčejným způsobem na hlavu vázaly, vpředu pod bradou jej na uzel uvazujíce. Vázání podbradku bylo' stejné jako u klikly. Vpředu se jím zakryla brada a konce se pokládaly přes uši a na temeni hlavy se zavázaly. Způsob podobné úpravy hlavy byl obvyklý ještě v XVI. stol. Zdá se, že i na tento podbradek upomína ojedinělé vázání plen u krojů staršího typu, s konci pod bradou zkříženými a vzhůru přes .uši vedenými, na temeni uvázané. Podbradkem tímto mohou býti i vyšívané vínky mladoboleslavské, na konci knoflíkem a poutkem opatřené, které se k dívčím vínkům, okolo čela vázaným, zapínaly. Také na Blatsku, pouze však z jednoho ústního pramene, se podobný podbradek připomíná. V celém rozsahu však se v tomto panství u nevěsty zachovalo zavíjení hlavy rouškou (druh šlo'jíre) a to počínaje nevyžitým koncem od levého ucha


Předchozí   Následující