zpravidla pravé polodrahé kameny nahrazovány barevnými sklíčky. Jak na ostatních výšivkách, tak i na těchto čepcích jest motivem trojklaná větvička různými květy, nejčastěji však růžicemi zakončovaná; půda je buď síťovitě vyšívaná (XVI. stol.) nebo drobnými větvičkami, % hlavní vycházejícími, vyplňována. Jía některých čepcích jest vyšito pouze dýnko a přední pruh pokryt vedle výšivky buď zlatou nebo stříbrnou paličkovanou krajkou. Šev, spojující přední pruh čepce s dýnkem, buď silným podložením reliéfně vystupuje, nebo je k němu pouze našita paličkovaná krajka téže barvy jako čepec, širší, někdy i dvojnásobná, takže okolo hlavy stála jako svatozář. Také vpředu kolem čepce našita krajka podobná, však užší a mírně zřasená. Vzor bývá obyčejně mušličkový, v renaissanci velmi oblíbený, který starší výšivky uzavírá jako lem. V obou předních cípech čepce jest našita pentle na uvázaní, Jiná bohatě květovaná ši roka hedvábná pentle byla v mašli uvázána vzadu nad dolejším okrajem. Dlouhé konce od ní splývaly dolů až na sukni. Tyto hedvábné pentle i na čepcích bílých přetahovány někde i přes čepec a dole se teprve uvazovaly v mašli, docela na způsob dřívější šatky; tak zvláště v německých krajích okolo Chebského panství. Když se rozšířily hedvábné šátky, skládaly se také naúzko a vázaly se tak přes čepce, ale ne již zlaté, jenom bíle vyšívané. Celková výzdoba i provedení zlatých čepců jest řešena umělecky ve starých tradicích. Nebylo na něm nic měněno, proto se zachovalo tak, jak je vyspělé umění v XVI. věku vytvořilo. Protože se tyto čepce zachovaly jenom v majetnějších třídách, soudíme, že výzdoba jejich neprožívala těžkou dobu pobělohorskou, deptající více chudší vrstvy národa. V západních Cechách se čepce zlaté a stříbrné nosily až do začátku XIX. stol., ale pro svoji velikou nákladnost jenom ve městech, mlýnech, nebo v rodinách panských úředníků. V Plzni za válek napoleonských sebrány téměř všechny tyto čepce na zlatý válečný poklad. Jen ojedinělé měšťanky si toto svoje dochované bohatství zachránily ą nosily zlaté čepce ještě asi do let čtyřicátých. Pak vlivem náhlého hospodářského rozmachu zanikly i tyto poslední zbytky, uschovávané již pouze ve sbírkách, a to v počtu na Plzeň velmi nepatrném.

Šátky na hlavu »pleny«. Vyšívané plátěné šátky na hlavu jsou v západních Cechách dvojího druhu a to: 1. přes 1% metru do čtverce velké jsou dřívější »ubrusy«, nošené v ruce hlavně vdanými ženami za nepohody nebo i ve smutku; 2. 50 až 80 cm do čtverce jsou dřívější »potní šátky« neboli fazaletty, nošené hlavně dívkami svobodnými. V XVIII, stol., kdy se u nás přestala nositi šatka, staly se tyto šátky kusem skutečně oděvním,