při čemž se výzdobou musily podříditi svému novému úkolu. Velikost dřívějších »ubrusů« zůstala pouze na Hradištsku a Přešticku, v ostatních! krajích se šátky jak velikostí, tak výzdobou přiblížily dřívějším, vždy ozdobným íazalettům. První vyšívané šátky na hlavu bývaly jako dřívější šátečky vyšívány podél všech čtyř stran a v rozích a to barevnou vlnou, přízí, neb i hedvábím. Tak, jak se kde volba barvy udržela od XV. a XVI. stol., buď barevná, neb jen červená nebo černá, tak ji také ženy převzaly pro. vyšívání šátků. Od této chvíle však šátky

Obr. IX. Pleny. 1. Chodsko (bílá cestová). 2. Chotěšovsko (černě vyšívaná).

nazývány již »pleny« a to podle plínek, .jak bude ještě podo-tčeno. Ale všechny kraje v západních Čechách již barevně vyšívanou plenu jako stálou pokrývku hlavy nepřevzaly. Kde smuteční barva bílá pozbyla již svého významu, vžily se rychle pro stálou potřebu pleny celé bohatě bíle vyšívané, snad vlivem veliké obliby bílého vyšívání v druhé polovině XVII. stol. Chotěšovsko a Stříbrsko1 zůstává věrno na nově přijatých plenách černému vyšívání, Płasko barevnému s převahou červené a s přízdobou barevných skleněných korálků a zlatých plíšků. Na Touškovsku vyšívali barevnými bavlnkami, na Hradištsku (zčásti) zlatým dracouneni a plíšky. Bezdružicko má výšivky bílé s barevnými korálky. Nakonec jest Horšovotýnsko s vyšíváním barevnou vlnou a plíšky, později má bílou výšivku s barevně obtahovanými konturami. Jen na Chodsku jedině užívaly dále starých původních šátečků, buď červeně nebo modročervené vyšívaných. Pleny na Chodsku bíle vyšívané se od smutečních