řadami, jak s nimi jinoši sem tam pobíhají a poskakují. Je to opravdu pohled dojemný, jemuž dodáva příroda právě v nejkrásnějším rozkvětu, obestřená něžným poetickým kouzlem vlahé noci letní, půvabu neodolatelného... Kdo obřady vylíčené viděl, rád přisvědčí ctihodnému Balbínovi, jenž dí, že je to rozkošná podívaná, jíž podobné jakživ neviděl. Vystoupil totiž s několika druhy na pahorek podívat se na ohně svatojanské. Všude na obzoru, kde jaké město1, víska, osada, všude na návrších zazářily hranice-, na některé výšině dvě i více. Rozjarená mládež za všeobecného jásotu přeskakovala míhavé plameny. Balbín upřímně dodává, že neumí vypověděti, jak oo všechno viděl.1) K vylíční dojmů za večera svatojanského jest potřeba vzletu a péra básníkova.

V této stati rád bych se pokusil o něco jiného. Nabízím se laskavému čtoucímu za průvodce, abych ukázal původ lidových slavností svatojanských a stručně podal přehled nejdůležitějších zjevů z. lidového' podání, přidružených k svátku sv. Jana Křtitele, s připojeným (kde to možná) pravděpodobným výkladem. Obzor náš rozšíří se, jak toho přirozeně úvaha tohoto druhu vyžaduje, mimo země české k bratrským národům slovanským i k národům evropským vůbec, rozšíří se i mimo' Evropu, zasáhne do mlhavých dob dávnověkých. Látky nakupeno tolik, že dlužno psáti jen stručně a hlavně o< zjevech důležitějších. Leckde pásma řeči schválně ukrátíme, odkazujíce k pramenům, kdež podrobnosti obsaženy.

Výkladem obyčejů svatojanských ode dávna mnozí se obírali. Článků, roztroušených po rozmanitých spisech, pomineme, poněvadž by pouhý výčet jich naplnil několik stránek. Uvádím pod čarou samostatná díla, věnovaná výhradně popisu a výkladu svatojanských obřadů. Dissertace starší byly psány se